2. července 2014

Bordeaux: Špička ze St. Julien v ročnících 1971 až 1996

Vína ze Saint Julien nedosahují slávy maskulinně noblesních kousků z Pauillac, ani feminně elegantních modelů z Margaux. Možná je to proto, že z jeho pozemků nepochází žádné víno kategorie 1er Grand Cru Classé. Má ale dvě velké výhody. Spojuje styly obou zmíněných apelací do podoby více než žádoucí a navíc se jeho vína pohybují v přijatelnějších cenových relacích.

Na další lekci školy vyzrálých vín z různých částí světa, kterou připravil RareWine pod názvem „Bordeaux - Saint Julien: Tři vína skvělého ročníku 1990“, jsme měli možnost osobně vyzkoušet, jak se špička vín z této oblasti vyvíjí v čase. Na programu degustace byla následující vína:

• Château Lagrange, 3ème Grand Cru Classé, 1985
• Château Beychevelle, 4ème Grand Cru Classé, 1971
• Clos du Marquis, druhé víno Château Leoville Las Cases, 1996
• Château Léoville Poyferré, 2ème Grand Cru Classé, 1998
• Château Ducru Beaucaillou, 2ème Grand Cru Classé, 1985
• Château Ducru Beaucaillou, 2ème Grand Cru Classé, 1990
• Château Léoville Barton, 2ème Grand Cru Classé, 1990
• Château Léoville Las Cases, 2ème Grand Cru Classé, 1990

Château Lagrange je jedno z mých velmi oblíbených vín a dlouhou doby pro mě bylo etalonem St. Julienu. V ročníku 2007 jsem se poprvé přiklonil na stranu Château Beychevelle a od té doby jsem neměl důvod toto rozhodnutí změnit. Dalším mým poznatkem bylo, že Lagrange je vhodné vypít do cca desti let věku, protože se již následně pozitivně nevyvíjí.
Víno v ročníku 1985 je strukturované, nazrálé, šťavnaté a středné plné, se stále citelnými vyzrálými taniny, ovocností lehce naoxidované domácí šťávy z černých plodů (ostružiny, černý rybíz), mineralitou a tóny zelené papriky, kávy, koření a bylinných extraktů. Víno je srovnané, homogenní a má dlouhou perzistenci. Přestože je stále báječně pitelné, svůj vrchol má již za sebou.

Beychevelle v ročníku 1971 je názorným příkladem přestárlého vína, což je částečně dáno i vlivem průměrného ročníku. Víno působí nekompaktně, jeho složky jsou nekoordinované, projevuje se jako kořeněná rajčatová šťáva s hořčinkovými čajovými tóny, má pouze střední tělo a perzistenci.

Kdy je správný čas na otevření vína?

Clos du Marquis, 1996 je naopak víno působící mladistvě a svěže, minerálně-ovocné (směs červených a tmavých plodů – ostružiny, maliny) s tóny ušlechtilého dřeva a vlašských ořechů. Má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, plné a harmonické, s citelnými vyzrálými ovocnými taniny, plnější tělem a dlouhou perzistencí.

Léoville Poyferré v ročníku 1985 je svěží, nazrálý, minerálně-ovocný mix tmavých plodů (ostružiny, černý rybíz) s umně použitým sudem, a tóny čaje a mintu. Víno je velmi dobře strukturované, šťavnaté a srovnané, tělnaté, s vyzrálými ovocnými taniny a delší až dlouhou perzistencí.

Ducru Beaucaillou v ročníku 1985 je víno šťavnaté, s podmanivou vůní ostružin, brusinek a moruší, mineralitou a tóny dřeva, mintu a kávových bobů. Chuť vůni dokonale kopíruje. Víno je skvěle strukturované, šťavnaté, plné, harmonické, se stále citelnými ovocitě-zemitými taniny, dlouhou perzistencí a potenciálem pro další vyzrávání.
V ročníku 1990 je víno ještě výrazně elegantnější a homogennější, profilově do tmavých plodů (černý rybíz, ostružiny), s mineralitou, plné, s dlouhou perzistencí. Působí poměrně mladě a bude dále pozitivně vyzrávat. Velké víno.

Jak degustovat víno?

Château Léoville Barton je dalším z mých oblíbenců, navíc se skvělým poměrem kvalita/cena (tedy do doby, než se v roce 2009 prodejci v Bordeaux nechali unést zájmem asijských nákupčích). Ročník 1990 je skvělý, bohužel bylo víno špatně skladováno (přechodně vystaveno vyšší teplotě) a tato lahev to neustála. Projevuje se směsicí vařené zeleniny s balzamickým octem a medem. Při možnosti ji reklamovat bych nezaváhal ani vteřinu.

Château Leoville Las Cases je právem ceněno jako nejlepší víno v Saint Julien. Má setkání s ním jsou až na jednu výjimku (radost z vydražení lahve v ročníku 1971 zchladilo absolutní prodchnutí vína korkovou vadou) téměř okázale extatická a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Víno v ročníku 1990 je noblesní, plné, ovocně-minerální a poměrně mladé, má pevnou a přesnou strukturu, dlouhou perzistenci a potenciál k dalšímu zrání. Vrchol degustace.

Závěr

Degustovaná vína ze St. Julien patří k tomu nejlepšímu, co lze v této oblasti, ale v podstatě v celém Bordeaux nalézt. Můžeme diskutovat o tom, zda někdo preferuje vína z Pauillac nebo Pomerolu, ale globálně jsou ta „julienská“ výrazově hodně komplexní.

Při archivaci či případném nákupu archivního vína je obecně potřeba dbát na:

• zařazení konkrétního château do první až páté skupiny Grand Cru Classé, dané Bordeaux klasifikací z roku 1855, které má vliv na délku pozitivního vyzrávání,
• kvalitu daného ročníku, která určuje délku archivace,
• a skladovací podmínky, které sice nemohou nic vylepšit, ale spoustu věcí pokazit.

Autor článku: PLI