Jako člen máte plný přístup ke všem tipům na vína, kompletním popisům přípravy a zvýhodněným cenám.
28. května 2018
22. května proběhla výjimečná degustace vín z Německa a Rakouska, které dováží společnost Vino Vino Vino. Vynikající vína, příjemní zástupci vinařství, dva zábavné a výživné Master Classes, spousta spokojených lidí a zajímavé prostory Bokovky v centru Prahy. Co víc si přát? Snad jen aby naše sklenice byly naplněny podobně krásnými víny při každé příležitosti.
Super na této degustaci je, že za těch 5 hodin, které trvá, se dají ochutnat všechna vína. Teda v případě, že stihnete začátek, kdy ještě není úplně narváno (foto 1), nebo že si jako já nenaložíte tři hodinové „mástrklásy“, neboli speciální degustace s konkrétními tématy, na nichž se můžete dozvědět podrobnosti o regionech, vinařstvích, specifika terroir, odrůd, konkrétních vín, atd. I tak jsem ale prošel (až na jeden: Weingut Kracher) všechny stolky a seznámil se s většinou prezentovaných vín.
Weingut A. Christmann (foto 2a) je vinařství z Pfalz a představilo 6 Rieslingů z různých pískovcových a vápenatých poloh. Všechna vína byla ve svých kategoriích výborná, subjektivně mě nejvíce bavily Ruppertsberg 2014, a hlavně Konigsbacher Olberg 2014, Großes Gewächs Meerspine – Mandelgarten 2015 a Großes Gewächs Idig Konigsbach 2015 z vápencových podloží.
Weingut Wittmann (foto 2b) z Rheinnhessenu bylo v roce 2014 vyhlášeno nejlepším vinařstvím Německa a hlavně Rieslingy z Großes Gewächs poloh Morstein 2014, Kirchspiel 2014 a Aulerde 2014 to beze zbytku potvrdily.
Rheingau zastupovalo vinařství Weingut Georg Breuer (foto 3a) a jejich čisté a minerální Rieslingy z břidlicových poloh mě opravdu hodně bavily; nejvíce pak šťavnatý Rauenthal 2013, výborně strukturovanéý Terra Montosa 2013, elegantní Rottland 2013 a vynikající Nonnenberg 2013.
Dalším velkým jménem, tentokrát z Mosely, bylo Weingut Van Volxem (foto 3b). Výborná pitelnost všech vín je až na Kabinett Rotschiefer 2016 (18 g/l zbytkového cukru) zatím trochu potlačená mladostí vín, ovšem za 2 až 5 let se z nich vyvinou ozdoby jakýchkoli degustací. Teda, Altenberg Alte Reben 2014 z více než 100letých vinic bude asi potřebovat času o dost víc. Vína z ročníku 2016 byla představena na Master Class (viz níže).
U Weingut Ingrid Grois představili vína čistá a poměrně zajímavá, jen podle mého názoru nijak nevystupují z Weinviertelské velmi solidní kvality. Asi nejvíc se mi tu líbil Grüner Veltliner Pankraz 2015.
Weingut Bründlmayer (foto 4a) patří k absolutní špičce Kamptalu. Na vinařství jsem párkrát byl a tak jsem většinu vín přeskočil. Zmínit ale musím jejich špičkový Grüner Veltliner Käferberg 2015, zrající částečně ve starých 2,5 hl dubových sudech a částečně v 300 l různě starých akátových sudech. Tohle je velké víno.
Weingut Bernhard Ott (foto 4b) pochází z oblasti Wagram a jeho veltlíny jsou plné a ovocně-minerální; výborné jak samotné, tak do kombinace s jídly. Moc mě baví jejich Der Ott 2015, který je dělaný na nerezu, ale nese vlastnosti, jako by byl alespoň částečně na sudu. A pak tu byly dva příklady super vín z různých podloží: nazrálý a plný Spiegel 2013 z jílovitých půd s pískem a trochou žuly, a přímější a elegantní Stein 2013, kde hrozny pocházející z vinice ze sousedního Kamptalu.
A jdeme na silnou sekci vín z Wachau. Weingut Prager (foto 5a) asi není třeba představovat. Jeho Smaragdy Grüner Veltliner Achleiten 2014 a Wachstum Bodenstein 2014, a Rieslingy Achleiten 2014 a hlavně Klaus 2014 znovu potvrdily svou extratřídu.
Totéž platí pro Weingut Emerich Knoll (foto 5b) se Smaragdy Grüner Veltliner Ried Schütt 2013 a Ried Loibenberg 2013, a Rieslingy Ried Kellerberg 2013 a špičkový Ried Schütt 2013 ze žulových podloží.
O Weingut Pichler-Krutzler jsem psal kdysi článek, který je stále zajímavý a aktuální. Erich Krutzler (foto 6a) dělá vína hodně plná a trochu jiná, než většina vinařů v oblasti. Jeho vína potřebují delší prostor na vyzrávání na lahvi, ale kdo ví, ten ví. Jeho veltlíny Supperin 2013 a Kellerberg 2014, a Rieslingy In der Wand 2013 a Pfaffenberg Alte Reben 2013 byste rozhodně neměli minout.
S víny Weingut Veyder-Malberg jsem se naopak setkal poprvé. Peter (foto 6b) pracuje na pouhých 4 ha, není členem sdružení VineaWachau a víno dělá podle sebe. Důraz klade na čistotu vinic a naturální přístup. Jeho vína jsou čistá, vyvážená a elegantní a moc se mi líbí jeho Grüner Veltliner Weitenberg 2013 i Rieslingy Brandstatt 2013, Schoner Susswein 2014 (s 9 g/l zbytkového cukru a 10 g/l kyselin!) a hlavně pak perfektně strukturovaný Buschenberg 2013. Na druhou stranu při pohledu na cenovky jeho vín vidím v porovnání se špičkou Wachau spíš ten osobní přístup než vyšší kvalitu vín.
Přesouvám se do Štýrska a to rovnou k nejlepšímu místnímu vinařství Weingut Tement. S víny Armina Tementa (foto 7a) jsem měl možnost seznámit se přímo na vinařství hodně detailně a tak jsem (navíc při absolvování jeho Master Class) tu ochutnal jen své oblíbené Sauvignony Blanc Sausaler 2014 a totální špičku Zierreg 2012.
Burgenlad a jeho (hlavně) červená vína: Weingut Heinrich (foto 7b) představilo štíhlejší a elegantní červená, z nichž mám nejblíže k Blaufränkisch Leithaberg 2013, dále vyvážené Pannobile 2015 (55 % Zveigelt, 45 % Frankovka) a hodně plné a tělnaté Gabarinza 2013 (Zweigelt, Frankovka, Merlot). A také zajímavá nefiltrovaná bílá zrající na slupkách: Muscat Freyheit 2017 a Graue Freyheit 2016 (70 % Pinot Gris, 30 % Pinot Blanc) a 2015 (40 % Pinot Gris, 40 % Chardonnay a 20 % Pinot Blanc).
Weingut Gesselmann (foto 8a) patří do absolutní špičky Burgenlandu a osobně řadím jejich Blaufränkisch Hochberg 2012 mezi tři nejlepší Frankovky vůbec. Ještě větší renomé má jejich víno s názvem G 2011 (95 % Blaufränkisch, 5 % Saint-Laurent) z více než 80letých vinic, vinifikované 40 měsíců na nových francouzkých baricích. Tohle víno má potenciál zrání klidně 40 let.
Weingut Moric je vinařství, kde se vinaření bere extrémně seriózně se vším všudy. Staré vinice, nejlepší polohy vinic, brutální selekce hroznů, ideálně žádné zásahy do vinifikační procesů. Dokonce ani úsměv na fotku jsem z Rolanda Velicha (foto 8b) nedostal. :-) Ovšem ty jeho Frankovky jsou neskutečné. Od „základní“ Blaufränkisch 2016, přes elegantní a nádherně přirozenou Reserve 2015, vynikající Lutzmanns Burg Alte Reben 2015 z 80 až 120letých keřů a vulkanického podloží, až po geniální Jagini 2015 z 60 až 80letých keřů a křídového podloží, zrající 4 roky v sudech (500 l až 2 hl). Na tohle vinařství se musím zaměřit detailněji.
První Master Class: Weingut Tement mě bavil moc. Armin Tement jej rozdělil na 3 flighty:
Takto by to mělo vypadat, aby si účastník odnesl poznání regionu a vinařství. Oceňuji.
Druhý Master Class: Weingut Van Volxem pro mě tolik přínosný nebyl. Že se Roman Niewodniczianski soustředí primárně na vína s výjimečnou pitelností, tedy ovocně-minerální s výbornou stavbou a zároveň nižším alkoholem, a že i přesto je třeba často počkat, než víno tzv. uzraje v lahvi, je jasné. Roman je ale zároveň milovníkem historických artefaktů a tak byla většina prezentace o promítání vinných listů z počátku 20. století z restaurací ve Francii, kde stála vína z Mosely dvoj- až třínásobek ceny Romanée Conti. Zajímavá informace, k níž ale podle mého není potřeba 20 důkazů a povídání. To ale nemění nic na tom, že jeho vína ročníku 2016 stojí za veškerou pozornost.
Krásná akce a výmluvná prezentace skvělého portfolia špičkových vinařství Německa a Rakouska, navíc ve výborně zvoleném představení jednotlivých regionů. Člověk tu má na jednom místě možnost ochutnat vína, která běžně nepije každý den. A tak to má být. Palec nahoru a těším se s Vino Vino Vino zase někdy příště...
Autor článku: PLI
vineval.czPokračováním potvrzuji, že jsem starší 18 let.
