Gastromače s... alsaským Gewurtztraminerem

Máte rádi alsaské Gewurtztraminery? Popravdě, na mě jsou až příliš sladké. Ale když nazrají, jejich úžasná komplexita ve spojení s jídly vyvažujícími sladkost tvoří hodně zajímavé a často nečekané kombinace. A přidá-li se k tomu možnost porovnat víno špičkového výrobce ve špatném ročníku a naopak slušného výrobce ve špičkovém ročníku, má zvědavost narůstá.

Na stole stojí dvě lahve: Wolfberger, Gewurtztraminer „Hengst“ Grand Cru, 2001 a Domaine Weinbach, Gewurtztraminer „Cuvée Théo“, AOC, 1991 (foto 1). První v parádním ročníku (RP 91) slibujícím velké zážitky, druhý v hodně špatném (RP 78), po těch letech téměř odsuzujícím víno k doživotnímu zachování na výstavce. Jenže... kolik takových vyvrácených „předpokladů“ už jsem (nejen s vínem) v životě zažil.

Ale hezky od začátku. Když člověk tahá korek z takové lahve, je připravený na cokoli. Já mrknul na korek (foto 2) a ani se mi k němu nechtělo přičichnout. Tak jsem si raději přivoněl přímo k lahvi. Korkovou vadu nemá, ale voní jak navláté houby s troškou ovoce na pozadí. V první fázi nic lákavého. Ale pak nastává poměrně rychlý obrat...

Nazrálé Gewurtztraminery

Wolfberger, Gewutrztraminer „Hengst“ Grand Cru, 2001 (foto 3a)
Vůně je plnější a docela intenzívní, spojitá a srovnaná, ovocná (tropické plody, liči, mandarinky) s jemnou mineralitou a tóny bylinek, rozinek a medu. Chuť navazuje, přidává se kompotová ananasová šťáva a grepy. Víno je velmi dobře postavené, svěží (střední kyselina), lehce nazrálé, sladší, ale chuťově vyvážené; srovnané, v těle plnější, s delší až dlouhou perzistencí a jemnou osvěžující hořčinkou v dochuti. I přes sladkost se dobře pije a má zajímavý rozsah v kombinaci s jídlem.

Domaine Weinbach, Gewurtztraminer „Cuvée Théo“, AOC, 1991 (foto 3b)
Vůně je podmanivá, vtahující až závislostní, plná a intenzívnější, nazrálá, vyvážená a elegantní, kulatá, ovocná (liči, mango a další tropické plody, meruňkový džem a postupně mandarinkový kompot v plechovce), s nádechem žampiónů, medu, bylinek a lehkým podtextem minerality. Chuť dokonale navazuje. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté (vyšší kyselina), vyzrálé a úžasně harmonické, až neskutečně pitelné, v těle plnější, s delší až dlouhou perzistencí. Úžasné, komplexní, sladké, a na GW s nadstandardní kyselinou.

Kombinace s jídlem

Sushi s mangem nebo smaženou krevetou (foto 4)
Obě vína jsou s mangem super, chutě se spojují a vytvářejí obohacující chuťové vjemy. Sushi se smaženou krevetou ustojí jen Weinbach, a je to překvapivě hodně zajímavá kombinace. Wolfbergera tempura přebije.

Thajské WON TON knedlíčky s krevetami, chilli olej a soya sauce (foto 5)
Obě vína výborně fungují se sójovou omáčkou. Spojení sladkosti a slanosti funguje skvěle. S chilli olejem je to složitější. Vína zpočátku olej válcují, pak zase chilli je. Hmm. S chilli olejem určitě ne.

Krevety s omáčkou z červeného kari, kokosovým mlékem a koriandrem (foto 6)
Tady hodně záleží na poměru červeného kari a kokosového mléka. Wolfberger byl chvíli fajn, ale ve druhé části chuti ho pálivost kari smázla. Sladkost a nazrálost Weinbachu fungovala mnohem lépe, přesto v dochuti získávalo prim kari až příliš. Tady by se hodila trochu snížit koncentrace…

Sýry (foto 7)
Munster: Totální match. Úžasný proplétací tanec chutí u obou vín. Doporučuji!
Epoisses: Obě vína fungují výborně, harmonie na jedničku. Jen Wolfbergeru v dochuti chybí sladkost, která by vyvážila hořčinu z okrajů Eppoises. Weinbach na pohodu.
Bleu d'Auvergne: Wolfberger na něj nedosáhne vůbec, Weinbach částečně. Tento sýr vyžaduje ještě něco sladšího a plnějšího (třeba Sauternes či Barsac). Tahle kombinace byla hodně na zkoušku (původně vybraný sýr nebyl k dispozici) a prostě nevyšla.

Závěr

  • Vodítka ohledně ročníku jsou fajn. Prostě super sluha, ale špatný pán. Klasika.
  • Na etiketě koukejte nejdřív na jméno vinaře, až pak na všechno ostatní (poloha, ročník a tak).
  • Gewurtztraminer z Alsaska může, ale nemusí být fajn. Od vinařské špičky je vždycky fajn. Teda když se vejde do vašich chutí.
  • Samostatně pitelný je primárně pro milovníky sladkého. Za mě super s vhodným jídlem.
  • Co je vhodné jídlo? Někteří jej doporučují k dezertům. Mně osobně to nepopuzuje, ale ani nebaví. Nemám rád sladké ke sladkému. Potřebuju opozitní chutě. Tedy pálivé nebo slané. Asijské pálivé pokrmy a vhodné slanější sýry jsou můj směr.

A jaký je ten ten váš?

Autor článku: PLI