Franciacorta: Italské šumění

Franciacorta je to nejlepší, co nabízí svět šumivých italských vín. Pro někoho to může být trochu kontroverzní tvrzení, ale když pomineme pár výjimek, asi dojdete k témuž názoru. Jsou dokonce tací, kteří v ní hledají podobnost s víny ze Champagne. Způsob výroby je podobný, odrůdové složení jakbysmet, tak proč vlastně ne, že? Tak se na to pojďme podívat.

Franciacorta pochází z provincie Brescia v regionu Lombardie na severu Itálie. Od roku 1967 spadá pod oficiální apelační označení DOC a od roku 1995 dokonce pod nejprestižnější DOCG (dnes cca 2200 ha). Vyrábí se klasickou metodou druhotného kvašení na lahvi (tedy jako Champagne), velmi podobná je také odrůdová skladba: Chardonnay (vysázeno cca 85 %), Pinot Nero (10 %) a Pinot Bianco (do roku 1990 ještě Pinot Grigio). Svou důležitost samozřejmě hraje také délka zrání na kalech. Ta je pro neročníková vína minimálně 18 měsíců (Champagne min. 15 měsíců), ročníková minimálně 30 měsíců (Champagne min. 36 měsíců).

Na degustaci se sešlo 8 různých vín, jejichž rozmanitost (Blanc de Blancs, Blanc de Noir, cuvée všech povolených odrůd, Rosé), kvalitativní rozptyl i ročníková nazrálost slibovaly zážitek plný poznání.

Základní Gran Cuvée

Bellavista, Franciacorta Alma „Gran Cuvée“, Brut, NV (foto 1a)
Od vůně středně plné i intenzívní, svěží, minerálně-ovocné (citrusy, bílé plody), se zvláštní nahořklostí (tóny Tonicu nebo Chita). Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté (s vyšší kyselinkou), v těle mírně plnější, srovnané, s jemným perlením a delší perzistencí. Zajímavé pití, ale za cenu posouvající jej do kategorie „pro vášnivé milovníky“.

Bellavista, Franciacorta „Gran Cuvée“, Brut, 1981 /Magnum (foto 1b)
Od vůně poměrně intenzívní, plnější, nazrálé a vyvážené, s tóny sušené i kandované pomernčové kůry, medu, jitrocelového sirupu, bylin, čaje a soli. Chuť navazuje, přidávají se citrusy. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté, v super kondici, skvěle pitelné, stále s jemným perlením, geniální vyzrálostí a komplexností, v těle plnější, s dlouhou perzistencí. Rozhodně největší překvapení degustace. Nádherný zážitek z komplexního nazrálého šumivého vína s úchvatnou pitelností. S radostí bych ho pil celý večer. Koupeno na aukci za cenu, za kterou bych po zkušenosti s ochutnáním bez váhání koupil kartón.

Rosé

Contadi Castaldi, Franciacorta Rosé, 2002 (foto 2a)
Zpočátku intenzívní, plnější a svěží, postupně stále více do terciárních tónů zapařené slámy, sladu a dokonce grapy s podtextem medu a žlutých plodů. Chuť navazuje, ovocnost je vyšší (do citrusů), s citelnou minerální slaností. Velmi dobře postavené, nazrálé a chvíli i vyvážené, v těle plnější s delší perzistencí. Po chvíli ale uvadá a stává se nepitelným.

Ca’ del Bosco, Franciacorta Rosé, 2002 (foto 2b)
Absolutně jiný příběh! Nazrálé, vyvážené a stále ovocné víno (jahodový a třešňový kompot, maliny, citrusová linka), mineralita, lehká hořčinka, v chuti vyvážená jemnou nasládlostí. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté a harmonické, stále s jemným perlením, plnějším tělem a dlouhou perzistencí. Obrovské pozitivní překvapení a názorná ukázka, co nazrálá Franciacorta Rosé dokáže.

Dosage Zéro

Ca’ del Bosco, Franciacorta Dosage Zéro, 2013 (foto 3a)
Od vůně intenzívní, plnější, elegantní a vyvážená, minerálně-ovocné (citrusy, dotek ananasu), s tóny mléčného karamelu a vanilky (připomíná bílé burgundské). Chuť navazuje, jan není tolik intenzívní. Víno je výborně strukturované, totálně suché, přes svou mladost výborně pitelné, má plnější tělo a delší až dlouhou perzistenci. Baví mě moc, jen to chce jej pár let zapomenout ve sklepě. Jo a je to cuvée všech odrůd.

Ca’ del Bosco, Franciacorta Dosage Zéro Noir, 2004 (foto 3b)
100 % Pinoit Noir. Intenzívní, plnější, komplexní a nazrálé, s tóny citrusů a žlutých plodů, pirožků, slaměnek a bílých květů. Chuť navazuje, přidává se jemná hořčinka. Má pevnou a přesnou strukturu a úžasnou šťavnatost, je harmonické, v těle plnější, s jemným perlením a delší až dlouhou perzistencí. Vynikající Blac de Noirs, osobně jej řadím na třetí místo této degustace.

Vlajkovky

Bellavista, Franciacorta „Vittorio Moretti“, Extra Brut, 2011 (foto 4a)
Od vůně jemné, ženské, noblesní, středně intenzívní i středné plné, minerálně-ovocné (citrusy, lesní jahody), s tóny bílých květů (akát, hluchavka) a jemným dotekem sudu. Chuť dokonale navazuje. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, harmonické, chuťově bohaté a vyvážené, s velmi jemným perlením, elegentním projevem, plnějším tělem a dlouhou perzistencí. Nádherný kousek, který je kvalitativně srovantelný s Champagne a přestože je úplně jiné, tou jemností mi evokuje Delamotte BdB. Za mě jednoznačně vítěz této degustace.

Ca’ del Bosco, Franciacorta „Annamaria Clementi“ Riserva, 2009 (foto 4b)
Od vůně plnější, intenzívní, vyvážené a zároveň zoufale mladé a zavřené, s tóny citrusů, vanilky, lískových ořechů a sudu. Chuť navazuje, ale víno zatím prostě „nedává“. Má pevnou a přesnou strutkru, je šťavnaté, s jemným perlením, poměrně plným tělem a dlouhou perzistencí. Aktuálně je škoda jej otvírat. Potřebuje čas na zrání, aby ukázalo, jak špičkové víno to je. Dávám jej na druhé místo, ale potenciálu na vyhrávání má dost.

Závěr

Úžasná degustace, která beze zbytku naplnila vysoká očekávání a touhu po informacích. A co z toho tedy vyplývá? Franciacorta není Champagne a nikdy jí nebude. Je jiná, ovšem určitě srovnatelná a rozhodně má co nabídnout. Odrůdové složení, kvalita vinic, délka ležení na kalech i schopnost vyzrávat ji předurčují k zájmu zkušených degustátorů i milovníků „něžných“ bublin. A umím si představit i takové, kteří jí dají přednost před Champagne.

Autor článku: PLI