Jako člen máte plný přístup ke všem tipům na vína, kompletním popisům přípravy a zvýhodněným cenám.
21. ledna 2019
Původně to mělo být srovnání velkých domů se špičkou Growers. Jenže klubový rozpočet vyschl s degustací velkých vín z Chambolle-Musigny a tak přišla na řadu improvizace. Každý přinesl ročníkovou Champagne v určené cenové relaci. Jen poskládat tu degustaci tak, aby dávala smysl, byla slušná šachová partie. Ale výsledek stál za to a některá vína byla famózní.
Blanc. Noir. Champagne Houses. Growers. 1992 až 2009. (foto 1) Prostě šachy. Nebo možná Rubikovka.
Nakonec z toho vyšly čtyři flighty, přičemž ten druhý byl tak trochu „každý pes jiná ves“. Jinak to ale dávalo smysl. Srovnání dvou různě starých vín od Taittinger, srovnání Blanc de Blancs a (povětšinou) Blanc de Noirs od Growers. Takhle vypadala mapa. (foto 2) Všechny ale uchvátilo už první, zahajovací víno. Nula čtyřka od Jeana Dumangina v magnumce...
Jean Dumangin, Champagne Brut, 2004 (55 % Ch, 45 % PN) (foto 3)Pil jsem ho už tolikrát a přesto mě vždycky překvapí. Když ho otevřete a dáte mu trochu času, tak vás ta komplexnost dostane. Ideálně nazrálé k okamžitému vychutnávání, plné, elegantní a vyvážené, s dlouhou perzistencí. A stále má dost síly do dalšího zrání.
Taittinger, Champagne Brut, 2007 (50 % Ch, 50 % PN) (foto 4a)Mladičké víno s plnějším tělem, výrazným perlením, přímějším projevem a dlouhou perzistencí. Říznější kousek, vyvážený, ale zatím příliš mladý. Tady se dá říct jen: "Čekat, čekat, čekat."
Taittinger, Champagne „Collection“ Brut, 1992 (50 % Ch, 50 % PN) (foto 4b)Speciální ročníková edice, na můj vkus hodně kabaretní lahev, ale moc hezký obsah. Plné, intenzívní, nazrálé a s citelným sudem. Minimální perlení mu sluší, stejně jako čajové tóny na ovocném pozadí. Chuťově komplexní a bohaté, s dlouhou perzistencí. Baví.
Ruinart, Champagne Brut, 1998 (Ch, PN) (foto 5a)Víno v ideální nazrálosti, které nabízí vše, na co dosáhne. Vyvážené, elegantní, zábavné, s velmi jemným perlením, v těle plnější, krémové, citrusově-vanilkové, s dlouhou perzistencí.
Pol Roger, Champagne „Réserve“ Brut, BdB, 1995 (foto 5b)Od vůně hodně nazrálé a bohužel i lehce unavené. Zpočátku podmanivé, minerálně-ovocné (žluté plody, citrusy, lehci i tropické plody), vanilka, mléčný karamel, poměrně rychle ale padá. Perlení téměř neznatelné, čekal jsem víc. Mnohem víc. Jeho zašlou slávu připomíná jen dlouhá perzistence s parádní, minerálně slanou dochutí. Mám podezření na špatné skladování konkrétní lahve. Tenhle kousek by měl být podstatně živější.
Delamotte, Champagne Blanc de Blancs Brut, 1999 (foto 6a)Elegantní, jemné, dokonale harmonické a všeobecně vyvážené. Tento styl se mi hodně líbí. Víno s pevnou a přesnou strukturou, ideální vyzrálostí a chuťovou komplexností, nevtíravě přítulné, s velmi dlouhou perzistencí. Za mě vítěz této degustace.
R&L Legras, Champagne Blanc de Blancs „Saint-Vincent“ Brut, 2000 (foto 6b)Další trefa do černého. Noblesní vůně kdoulí, hrušek a vanilky na minerálním pozadí. Vyvážené víno se středně jemným perlením, v těle plné, o dost přísnější než předešlé, výborně postavené, s dlouhou perzistencí.
Bruno Paillard, Champagne Blanc de Blancs Brut, 2002 (foto 7a)Elegantní a zoufale mladé víno, které potřebuje ještě spoustu času, než dojde k maturitě. Vynikající ročník 2002 naše čekání ještě prodlouží. Stavba, vyváženost a až geometrické přesnost ovšem mluví jasně už teď. Jediné, co mě zaráží, je kratší perzistence oproti ostatním, tedy delší až dlouhá. Hmm.
R. Pouillon, Champagne „Les Blanchiens“ Brut Nature, 2009 (foto 7b)Mladíček, úplně jiný styl než cokoli předtím. Hodně oxidativní, trochu náznak jako “vin jaune”, na nose s profilem jablek a žlutých plodů, vanilky, dotekem mintu a bylinek, v chuti více do citrusů. O dost jiná Champagne. Výborně postavené víno, přes aktuální syrovost výborně pitelné, s delší perzistencí. K pití hned. Tady není důvod čekat.
Michel Arnould & Fils, „Mémoire de Vignes“ BdN Brut, 2006 (foto 8a)Plné, intenzívní, chuťově explozívní a zároveň příjemně nazrálé. Směs žlutých plodů, kávy, chmele, střelného prachu, toastů a vanilky. V těle plné, svalnaté, vyvážené, s jemným perlením a delší perzistencí. Těžký kalibr.
Ulysse Collin, Blanc de Noirs „Les Maillons“ Extra Brut, NV (foto 8b)Jediné non vintage víno na degustaci (báze 2011, degorzáž 2016), ale rádi mu to odpouštíme. Přestože jsou mi od Oliviera Collina bližší jeho Blanc de Blancs, tohle se neodmítá. :-) Plné, srovnané, přímější, syrově elegantní, mladinké, minerálně-ovocné (pomerančová kůra, citrusy), vanilka, dotek medu, bylinky. Skvěle postavené, čisté, s jemným perlením a dlouhou perzistencí. Chtěl bych tuto šarží ochutnat tak za 5+ let.
Super degustace se spoustou (byť už poněkolikáté potvrzených) ponaučení. Třeba...
No jo, no.
Autor článku: PLI
vineval.czPokračováním potvrzuji, že jsem starší 18 let.
