14. května 2018

Icardi: Piemontská vína přírodně a po svém

Claudio Icardi je svérázným a zaníceným vinařem, který má svou vizi. Sídlí v Castiglione Tinella kousek od Barbaresca a společně se svou sestrou vedou vinařství, které k vinicím přistupuje organicky (a biodynamicky). O svých vínech říká, že jsou čistá, ovocná a elegantní. Jak se v čase vyvíjí jeho Barbaresco „Montubert“ jsem vyzkoušel na vínech z ročníků 2006 až 1996.

Vinařství Icardi bylo založeno v roce 1914 a pod vedením Claudia přešlo od roku 1996 na organické hospodaření. Obhospodařovávají 50 ha vinic s respektem k přírodním cyklům a rytmu přírody. Dalších 15 ha tvoří kvůli zachování biodiverzity lesní porost.

Claudio je vášnivým vinařem a miluje debaty o víně a o biodynamickém přístupu. Důležitá je pro něj čistá vinice a nejlepší možný materiál na výrobu vína v daném ročníku. Selekcemi se dostává u svých „vlajek“ Barola a Barbaresca na výnosnost pod 30 hl/ha, což dělá jeho vína plnými, koncentrovanými a skvěle strukturovanými. Jsou vinifikovaná ve francouzských barikových sudech, který jim přidává moderní „look“, a v mládí jsou čistá, plná a ovocná.

Claudio mi kdysi říkal, že 20 let archivace je pro ně „malina“. A já trochu pochyboval. Jako mladá mi přišla hůře čitelná. No, uběhlo „pár let“ a můžu se na ně podívat. Pět kousků Barbaresco „Montubert“ (název vinice s vápenatým podložím, dávající velmi elegantní vína) v ročnících 2006 až 1996 a Barolo „Parej“ (v překladu „tímto způsobem“; má prezentovat Claudiovu představu o dokonalém Barolu) v ročníku 2000.

Barbaresco „Montubert“

Barbaresco „Montubert“, DOCG, 2006 (foto 2)
Vůně je intenzívní, plná, vyvážená a elegantní, minerálně-ovocná (višně, třešně, rozinky), na pozadí růže a jemné tóny čaje, koření, vlašských ořechů a kávy. Chuť dokonale navazuje. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté a vybalancované, má vyšší vyzrálé ovocné taniny, plnější tělo a delší až dlouhou perzistenci. Typické, krásně udělané Brabaresco ze špičkového ročníku (RP 95), jehož čas teprve přijde.

Barbaresco „Montubert“, DOCG, 2004 (foto 3a)
Vůně je plná až hutná, noblesní a vyvážená, minerálně-ovocná (více do tmavých plodů – moruše, ostružiny, ale také třešně a rozinky, citrusová linka), s tóny čaje a sladkého koření. Chuť dokonale navazuje. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je úžasně šťavnaté a harmonické, s parádní texturou, plnějším tělem a dlouhou perzistencí. Provázanost jednotlivých chuťových vrstev je vynikající, stejně jako ročník (RP 96).

Barbaresco „Montubert“, DOCG, 2003 (foto 3b)
Vůně je nazrálá, poměrně intenzívní, plnější až plná, srovnaná, minerálně-ovocná (třešně, višně, peckovina), s tóny vlhkého dřeva a čaje. Chuť navazuje. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je svěží a srovnané, má vyšší vyzrálé ovocné taniny, plnější tělo a delší perzistenci. Teplejší ročník (RP 85) a větší nazrálost už se na něm projevuje. Aktuálně je k pití, není u něj na co čekat. Vyšší kyselinka by mu slušela víc.

Barbaresco „Montubert“, DOCG, 2000 (Magnum) (foto 4a)
Vůně je elegantní, plná, intenzívní a vyvážená, minerálně-ovocná (maliny, jahody, třešně, ostružiny, jemná citrusová linka), plus (jako z knížky opsaná) kombinace růží a asfaltu. Chuť dokonale navazuje. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, přirozené a harmonické, v těle plnější, má parádní texturu, plnější vyzrálé ovocné taniny a dlouhou perzistenci. Tak tohle je jízda. Ročník skvělý (RP 95), všechno navázané, jemné, elegantní. Paráda. Určitě tomu pomáhá i ten větší formát lahve. Tohle pít je vážně zážitek.

Barbaresco „Montubert“, DOCG, 1996 (Magnum) (foto 4b)
Vůně je noblesní, čistá, lehce nazrálá, intenzívní, plná a vybalancovaná, minerálně-ovocná (třešně, jemná peckovina a citrusová linka). Chuť dokonale navazuje. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je úžasně šťavnaté, přirozené a harmonické, má jemnou texturu, plnější vyzrálé ovocné taniny, plnější tělo a dlouhou perzistenci. Přiznávám, že po minulém vzorku jsem další zlepšení neočekával. Jenže ono přišlo! Ta prolnutost chuťových vrstev je geniální. Možná je to i ročníkem (RP 96), ale spíš bych vsadil na o 4 roky delší zrání na lahvi. Špička!

Barolo „Parej“

Barolo „Parej“, DOCG, 2000 (foto 5)
Vůně je noblesní, plná, intenzívní, výrazná a harmonická, minerálně-ovocná (třešně, višně, peckovina), s typickými tóny asfaltu a růží. Chuť dokonale navazuje. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je báječně šťavnaté a vyvážené (přesto působí stále hodně mladě), má plné tělo, plné vyzrálé ovocné taniny, promakanou texturou, dlouhou perzistenci a potenciál dalšího zrání. Vynikající Barolo, oproti Barbarescu samozřejmě mnohem méně přístupné. Ovšem za pár (několik párů) let... Těším se.

Závěr

Krásná vertikální degustace. Přehled výborných ročníků a zároveň stádií nazrávání. U Barbaresca se obecně píše, že je k pití po 5 až 10 letech. To je za mě v tomto případě docela odvážné tvrzení. Teda pokud člověk nemá na mysli jen to, že víno teče. Jsem nadšený z obou vín v magnum lahvích. Zrají trochu pomaleji a troufnu si říct i kultivovaněji. A pořád mají prostor se zlepšovat, i po těch 22 letech. Takže dávám Claudiovi za pravdu.

A co mě bavilo nejvíc? Rozhodně 1996, následovaná 2000 a pak 2004. S tou si ještě užiju spoustu zábavy i v budoucnu. Stejně jako s Barolem 2000.

Autor článku: PLI