18. listopadu 2015

Lechovický sekt ze dna Vranovské přehrady

V roce 2000 vznikla na Znojemsku zajímavá tradice. Každý rok tu na dno Vranovské přehrady ukládají cca 900 lahví Lechovického sektu. Po roce zrání ve čtyřicetimetrové hloubce, pěti stupních Celsia a při tlaku pěti atmosfér jsou lahve vytaženy a vydraženy ve prospěch Centra Paraple. S jednou z těchto lahví, ročníkem 2002, jsem dostal možnost se seznámit.

Ochutnat toto víno není úplně běžné. Za prvé je jeho produkce v rámci ročníku hodně limitovaná a vyvolávací cena lahve je patnáct stovek. To je cena slušného Champagne. Jenže o to tu vlastně nejde.

Popravdě, o existenci tohoto projektu jsem do nedávna neměl ponětí. Až když u mě zazvonil kamarád s touhle lahví (foto 1). Působila trochu tajemně, zvlášť když vosk kryjící hrdlo lahve připomíná lidskou lebku. No prostě zvědavost veliká.

Dostat se k vínu nebylo úplně snadné. Sundat vosk a agrafu ještě šlo, ale sabráž nezafungovala (není divu), a když jsem se snažil korek vytáhnout ručně, po chvíli jsem jej přetrhl v půli. Takže na řadu přišla klasická vývrtka (foto 2). Jedno hlasitější „pšouknutí“ a trocha „uměleckého dýmu“ otevřely cestu k prvnímu přičichnutí. Překvapivě hodně příjemnému přičichnutí…

U takto starého vína je třeba počítat s tím, že bude již „pryč“ nebo hodně rychle „vyfičí“. Vzhled a barva jsou ale úchvatné (foto 3). Tak rychle nalít a ochutnat.

Vinné sklepy Lechovice, Lechovický sekt, 2002

Vůně je celkem intenzívní a homogenní, nazrálá, s citelnými tóny briošků a chleboviny, ovocná (meruňky, citrusy), s dotekem slaměnek a medu. Po chvilce ve skleničce ale intenzita vůně poměrně rychle klesá. Chuť navazuje, přidává se hořčinka z mandlí nebo meruňkových jader. Víno je dobře postavené, totálně suché, má sotva střední kyselinku a středně jemné perlení, které se podle očekávání rychle vytrácí. Jinak je v projevu vyvážené, má střední tělo a střední perzistenci s ovocně-hořčinkovým závěrem.

Musím říct, že chuťově to pro mě bylo dost pozitivní překvapení a víno si velmi dobře rozumělo i s mírně nazrálejším sýrem Comté. A kdyby mělo vyšší kyselinku…

Je to cuvée z Chardonnay a Rulandy bílé (klasická metoda druhotného kvašení na lahvi) a samozřejmě je dávno za vrcholem. Tipnul bych si, že mělo být vypito nejpozději tak před 4 až 5 lety.

Přesto mě bavilo i teď. A určitě v tom není jen „úcta ke stáří“.

Autor článku: PLI