3. srpna 2015

Cuvée Rieslingu a Gewürtztramineru z roku 1976

Těch vín mělo být víc, ale nakonec se smrskla na tři. Nějakým nedopatřením se cuvée Rieslingu a Gewürtztramineru z roku 1976 objevila na degustaci ve dvou lahvích. Zprvu se to jevilo jako zklamání, jenže po otevření se každé z nich projevovalo hodně jinak. Je až neskutečné, jak se třeba vlastnosti korku mohou na výsledné podobě vína za delší čas projevit.

Na další výlet do historie vína jsem se hodně těšil. Ke cuvée z Rieslingu a Gewürtztramineru jsem se totiž dostal poprvé. Zní to jako neobvyklé spojení, ale… Jsou to dvě aromatické odrůdy. Gewürtztraminer o hodně víc, navíc má vyšší extrakt a dává zajímavou kořenitost. Riesling má zase vyšší kyselinku a hlavně archivační potenciál. Minerální podloží a skoro čtyřicetileté víno vyvolávalo zvědavost. Bude ještě pitelné? A jaká bude jeho chuť?

Na zavínění jsme použili Tokay d’Alasce, neboli Rulandské šedé. Na etiketě není uveden ročník, takže netušíme, co bude uvnitř. Sand to bude aspoň trochu pitelné…

Cave Cooperative de Westhalten, Tokay d’Alsace, AOC (Alsasko, Francie)

První přičichnutí bych přirovnal k návštěvě chemické laboratoře, s delším provzdušněním ale přicházejí tóny citrónového ledového čaje, medu, bylinek, koření a trochu i mléčného karamelu. Víno (foto 1) je šťavnaté, dobře postavené, působí srovnaně, má (překvapivě) velmi dobrou kyselinou, mírně plnější tělo a střední perzistenci. Počáteční nazrálost a harmonie se ale rychle ztrácejí a za půl hodiny je již víno nepitelné. V každém případě dobrá zkušenost, jen z ní kvůli chybějícímu ročníku nelze udělat žádný závěr.

Jako druhé přichází na řadu víno (foto 2), na které jsme nejvíce zvědaví.

Weingut Franz Weilbächer, Riesling a Gewürtztraminer „Hochheimer Herrenberg“, Spätlese, 1976 (Rheingau, Německo)

Od vůně šťavnaté, hodně nazrálé, výborně vyvážené, s primárními projevy čaje a pampeliškového medu, tóny citrónové trávy a bylinného extraktu. Chuť je pokračováním vůně, působí nezvykle, ale moc příjemně. Víno (foto 3 a) je velmi dobře postavené, šťavnaté a srovnané, v těle plnější, má delší perzistenci. Působí tak kompaktně, že se zdráhám vyslovit spojení „za vrcholem“.

Jdu vydolovat korek z další lahve a zjišťuju, že je to stejné víno. Trochu rozpačitě na sebe koukáme, ale jdeme na to. Překvapení je obrovské. Hned po nalití do skleničky nás zaráží výrazně mlaději působící barva (foto 3 b), která doslova přitahuje naše pohledy.

Víno je již od vůně šťavnaté, vyvážené a doslova podmanivé, minerálně-ovocné (mandarinky, kandovaná pomerančová kůra), s tóny citrónového ledového čaje. Chuť je dokonalou kopií vůně. Víno je velmi dobře postavené, harmonické a tak šťavnaté, že nemůžeme odolat pokušení dát si další doušek, v těle plnější, s delší perzistencí. Neskutečná nádhera.

Tak takhle se projevuje vlastnost korku. Všechna vína totiž pocházejí ze stejného zdroje. Ze soukromého sklepa z Německa. Bylo s nima nakládáno úplně stejně, takže jediné, co nás napadá, je různá mikrooxidace daná vlastnostmi korků. A pak se na něco spoléhejte. :-)

Jsme plni dojmů a před námi je poslední lahev.

Weingut Solterehof, Gewürtztraminer u. Ruländer „Mönchhofer Goldberg“, Beerenauslese, 1976 (Burgenland, Rakousko)

Vůně je šťavnatá, elegantní, podmanivá a doslova hutná směsice medu, rozinek, kandované citrusové kůry a sušených bylin, s osvěžující citrusovou linkou. Chuť dokonale navazuje na vůni. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je vyzrálé, úžasně šťavnaté, harmonické (perfektně vyvážená sladkost a kyselina), v těle plné, s dlouhou perzistencí. Boží. Takhle si představuju víno ve vrcholném stádiu. A ta barva (foto 4)…

Závěr

Skvělý zážitek. Moc bych všem přál, aby měli možnost zakusit jej na vlastní kůži. Teda ten pocit, jak komplexní jsou vína, když je člověk pije na vrcholu jejich schopností.

A cuvée Rieslingu a Gewürtztramineru? Dávám si osobní závazek, že příště (z mého pohledu) i zdánlivě neobvyklá cuvée nejdřív ochutnám, než si je začnu představovat nebo dopředu podceňovat.

Autor článku: PLI