Jako člen máte plný přístup ke všem tipům na vína, kompletním popisům přípravy a zvýhodněným cenám.
2. února 2015
28. a 29. ledna proběhl v Kaiserštejnském paláci v Praze již 15. ročník prodejní výstavy vín a destilátů pod záštitou společnosti 1er Wines & Spirits. Tentokrát v trochu jiném kabátku než loni, navíc s novou sommeliérskou soutěží Premier Prix de Sommelier. S nabitým programem a více než 60 vystavovateli, koktejlovým barem, tématickými degustacemi.
Celé první patro bylo věnováno destilátům a nealko nápojům, návštěvníci mohli vyzkoušet různé druhy koktejlů a ptát se zkušených barmanů v podstatě na cokoli. Člověk si může udělat představu, co že mu vlastně nejvíc chutná. Mně tentokráte nejvíce zaujaly giny, zastoupené v různých kvalitativních kategoriích.
Zábavné bylo také srovnání toniků, včetně těch ochucených. Hodně mě oslovil gin Monkey 47 a neochucený tonik od Thomas Henry. Pro zkušené asi žádné překvapení, pro mě poučení v oblasti, která není mou doménou.
Ale k vínu. První palec nahoru ode mě dostává nová sommeliérská soutěž Premier Prix de Sommelier, kterou podpořila Asociace sommelierů ČR. Profesionální sommeliéři v ní soutěží ve třech disciplínách: servisu, teorii a slepé degustaci. Není tolik podstatné, kdo zvítězil, ale že akce byla pozitivně přijata samotnými soutěžícími, a že jim dává prostor se zlepšovat. Věřím, že v příštím ročníku soutěžících přibude a objeví se i nová jména.
Pro návštěvníky byly vedle vín prezentovaných více než třiceti vinařstvími připraveny také řízené degustace vedené Jakubem Přibylem. Témata jako „Přelomový rok 2000“, „Unikátní terroir Chablis“ a „Ročníková Champagne“ byla ideálníí možností vyzkoušet, jak se vína vyvíjejí v čase, a že je dost často rozumné si na vrcholné stádium vína počkat. Z mého pohledu je škoda, že alespoň dvě starší vína nebyla také v programu věnovanému Chablis.
A jaká vína nabídla samotná vinařství? Za prvné musím říct, že se mi moc líbí rozsah portfolia, který pojímá jak „vinařské novice“, tak i zkušené milovníky velkých vín. K dobrému jménu přispěl také profesionalizmus většiny sommeliérů, o vinařích samotných nemluvě. Za dva dny jsem nenarazil na jediný případ, že bych do skleničky dostal víno s korkovou vadou, což se mi na jiných akcích stává celkem pravidelně.
Přesto musím jednu ne zrovna pozitivní příhodu zmínit, a bohužel je spojená s moravským vinařstvím. Po nalití vína do skleničky jsem dostal od prezentujícího podrobný popis vůní a chutí nabízeného vína prodchnutý slovy „borůvky“, „čokoláda“ a „plnost“, zatímco mně se při prvním přičichnutí vybavily nahnilé hrozny a kyselina octová. Nevím. Podle mého by takové víno vůbec nemělo být puštěno na trh, nemluvě o poutavé a lákavé pohádce o představě jiného vína. Do svědomí si ale musíme sáhnout každý sám. Faktem je, že v globálu je ve vinařských znalostech běžných konzumentů vína hodně velký prostor pro manipulaci.
Naštěstí byl tento případ ojedinělým a je mnohem více toho, co mě zaujalo. Takže popořádku. Skvělé je Chardonnay Select 2013 od Wieningera z Vídně. Mladý, ještě nedobroušený diamant, který potřebuje čas. Znám jej z ročníků 1999 a 2001. Vyplatí si na něj počkat. Člověk dostane víno, které mu v této cenové kategorii vyrazí dech.
Moc se mi líbily Veltlíny i Ryzlinky Rainera Wesse, za očekáváním naopak trochu zůstala vína F. X. Pichlera. Baví mě oba Pinoty Noir (Mazon a Barthenau), Lagrein „Steinrafler“ i Gewürtztraminer „Kolbenhof“ od Hofstättera. Moc hezká jsou Chianti od Barone Ricasoli a klasicky solidní Brunello od Castello Banfi. Zajímavé bylo i Belnero Toscana IGT, víno modernějšího střihu, které zaujme plností a ovocností, a příjemným překvapením Vermentino „La Pettegola“ od stejného vinařství… Jgor Marini (foto 2), který vína představoval, je vůbec báječný chlapík s úžasným životním nadhledem.
Minout stánek Le Macchiole s Paleo Rosso (100 % Cabernet Franc) a Messorio (100 % Merlot) by byl snad hřích. Parádní záležitosti. Totéž se dá říct i o Brunellech z Collosorbo. Zajímavé byly obě Gran Reservy od Marqués de Murrieta. U něj jsem se těšil hlavně na Capellanii 2009 (100 % Viura ze 70letých keřů), která ale oproti 2008 zůstala za mým očekáváním. Moc pěkné byly Cavy od Codorniu, Blanc de Blancs NV, Blanc de Noirs 2012 a Gran Reserva 2010. Za požadovanou cenu bych ale sáhl jinam.
A nakone burgundská sekce. Úžasné Chablis 1er Cru „Les Lys“ 2011 a Grand Cru „Les Clos“ od Long Depaquit. Moc dobrý výběr vinařství. A navíc „Volnay“ pod hlavičkou Pommard „Clos des Ursulines“ Monopole 2012, které pro mě bylo nejzábavnějším z burgundských Pinotů přesto, že na jiných stolcích byly kousky zvučnějších jmen.
Dále Denis Race, Chablis 1er Cru „Montmain“ 2013 připravované v ocelových tancích, společně s Meursault „Cuvée Charles Maxime“ 2012 od Latour-Giraud, kterým dávám osobní medaili za nejlepší poměr kvalita/cena. A určitě nesmím zapomenout na Bourgogne Chardonnay 2010 od Pierre Morey. Geniální „základní“ víno, jehož cena ale od uvedení na trh dost vylétla.
To nejlepší nakonec. Stánky Vincent Girardin a Henri Boillot. Na co člověk sáhne, chce pít. Byť je vše tak zoufale mladé. Absolutní top bílých na degustaci byla ruku v ruce vína Corton-Charlemagne 2012, Grand Cru od Girardina a Puligny-Montrachet „Clos de la Mouchère“, 1er Cru, 2012. Koupit, uložit, zapomenout.
Oba pánové jsou navíc přístupní otevřené diskuzi, což v Burgundsku ne vždy patří k oblastnímu koloritu. Henri dokonce přivezl svého syna (foto 3), který má na starosti vinifikaci červených vín. Je fajn znát nástupce slavných vinařů. :-)
Když na to tak koukám, zní to celé téměř jako chvalozpěv na pořadatele. Přesto je tu věc, kterou je třeba říct nahlas. Zase ty skleničky (foto 4)! Neumím si představit, jak velkou práci a náklady představuje dát dohromady dostatečné množství sklenic potřebných na akci tohoto rozměru. Na druhou stranu nalévat téměř čtyřtisícové Messorio a další vystavované skvosty do nabízené špiritusky je prostě barbarské. A lidi vlastně vůbec nezjistí, jak skvělá vína pijí. Nemluvě o tom, že 1er Wines mají v nabídce pravděpodobně nejlepší univerzálku v poměru výkon/cena na českém trhu.
Parádní akce. Skvěle organizovaná, s dobrou informovaností, výborný výběr vinařství (byť mi tu některá dost chyběla), příjemní lidé. Logicky rozmístěné stolky, přehledné řazení podle čísel a jejich návaznost v degustačním karnetu. To fakt potěší.
A abych nezapomněl, výtečný Jamon Serrano a francouzské sýry…
Autor článku: PLI
