6. října 2014

Červené, bubliny a paměť

Vliv vína na mozek a jeho funkce je předmětem zkoumání již řadu let. V zásadě se vědci shodují na tom, že přiměřená konzumace vína výkon mozku, zejména paměti, posiluje. Je třeba poznamenat, že nejde jen o francouzské vědce (od těch by se podobný výrok očekával). Ke stejnému závěru došli výzkumníci i ve Spojených státech a Velké Británii.

S rostoucí délkou života současné populace trápí stále více lidí v pokročilém věku Alzheimerova choroba. Jde o onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. Prvním příznakem je ztráta paměti, především té krátkodobé. Příčina vzniku tohoto onemocnění dosud nebyla objasněna. Lékaři však vědí, jak probíhá. Dochází při ní k rozpadu nervových buněk a nervových vláken.

V laboratorních podmínkách dokážou polyfenoly extrahované z červeného vína ničit beta-amyloidy a plak, který se při Alzheimerově chorobě tvoří a brání přenosům vzruchů v mozku. Problém však spočívá ve skutečnosti, že různá červená vína obsahují polyfenoly s odlišným chemickým složením. Během trávení zároveň dochází ke značným ztrátám a výraznému oslabení účinků polyfenolů. To brání v praktické aplikaci u nemocných. Aby mohly polyfenoly pozitivně působit, musí do krve a posléze do mozku přejít během počáteční fáze trávení a v optimálním molekulárním složení. Účinné léky zatím nebyly objeveny. Pro nás to znamená, že pokud chceme vzniku Alzheimerovy choroby předcházet, nezbývá nám nic jiného, než pít červené víno. Prevence je vždy lepší než léčba. A pokud spočívá v popíjení malých, ale více či méně pravidelných dávek červeného, bude i příjemná. Přemíra alkoholu totiž naopak může demenci způsobit.

Záchranu paměti však nemusíme hledat jen v červeném víně. Výzkumný tým doktora Corony z britské University of Reading se zabýval vlivem francouzského šumivého vína na fungování mozku. Předmětem studie byl zkoumán vliv fenolů obsažených v šampaňském na paměť hlodavců. Šestitýdenní výzkum probíhal na starších jedincích, kterým bylo podáváno množství šumivého vína v poměru odpovídajícímu zhruba jedné sklence u člověka. Prokázal zlepšení prostorové paměti hlodavců způsobené změnami, které fenoly vyvolávají v kůře mozkové a hypotalamu, jenž se nachází v mezimozku. Fenolické kyseliny aktivují proteiny obsažené v těchto částech mozku. Nervové buňky přenášejí signály efektivněji a mozek lépe regeneruje. Zlepšuje se paměť a schopnost učení.

Pro ty z vás, které závěry výzkumu nadchly, připomínám, že vědci zkoumali vliv umírněné konzumace šampaňského (tedy asi 1,78 ml na kilogram váhy, obsah alkoholu 12,5%), do čehož se bohužel láhev na hlavu za večer nevejde…

Co jsem ještě chtěla dodat závěrem… Aha, už vím. Pokud bych měla možnost zúčastnit se experimentu, kdy bude pokusným „lidským myším“ podávána sklenka (nebo dvě) šampaňského denně po dobu šesti týdnů, nezaváhám ani vteřinu!

Autor: JDV