Vino Vino Vino: La Paulée 2018

Po New Yorku, San Francisku a Berlíně přivítala díky společnosti Vino Vino Vino 2. ročník oslavy Francouzské sklizně také Praha. V úžasných prostorách barokního Buquoyskeho paláce francouzské ambasády se 22. listopadu sešla společnost zástupců vynikajících vinařství z Champagne, Loiry a Burgundska, kteří představili svá vína a přidali pár postřehů přímo od píky.

Atmosféra prostor Buquoyskeho paláce je pro mě pohlcující. Stačí pohlédnout na malby na stěnách a aspoň chvíli cítit tu energii, která tu koluje, a hned víte, že se vrátíte při první příležitosti. Když pak dostanete degustační list se jmény vinařství, která tu mají prezentovat svá vína, rozbuší se vám srdce. A soudíc podle počtu zúčastněných (foto 1), nejsem v tom sám.

Ale pojďme k vinařstvím a vínům, která tu hrála hlavní roli. Všechna jsou součástí portfolia společnosti Vino Vino Vino, a kdo o víně něco málo ví, očekává velké představení. Sestava čtyř vinařství z Champagne, jednoho z Loiry a pěti z Burgundska totiž slibuje symfonii smyslových zážitků. A komu by to náhodou bylo málo, mohl pokračovat v hotelu Mandarin Oriental čtyřchodovou Galavečeří pod taktovkou šéfkuchaře Stephena Senewiratne.

Champagne

Prvním (a tak trochu zavíňovacím) vinařstvím bylo Gonet-Médeville, které představilo tři 1er Cru (Tradition, Rosé a Blanc de Noir), z nichž mě svou vyvážeností nejvíce oslovilo to poslední, tedy Cuvée Blanc de Noir (foto 2a), vyrobené pouze z Pinotu Noir. Více času na lahvi zatím potřebuje Cuvée Grand Cru Extra Brut, které je aktuálně trochu rozvrkočené, do budoucna ale slibuje pěkné zážitky.

U Chartogne Taillet se mi líbilo ještě víc a hlavně stylové srovnání Cuvée Chemin de Reims (100 % Chardonnay z pískového podloží s vyšším obsahem železa) a Cuvée Orizeux (100 % Pinot Noir z podloží s pískem a křídou) bylo hodně zajímavé.

No a pak Marie Courtin... Tady je fajn cokoli, co ochutnáte. Ovšem Cuvée Concordance Extra Brut (foto 3a), 100 % Pinot Noir, udělané na nerezu, je prostě Boží. Úžasné víno na bázi ročníku 2014 (plus další lahev téhož, ale nazrálejšího vína na bázi ročníku 2013), mě dostalo. Pokud bych ho měl vystihnout jediným slovem, byla by to „osobnost“.

U Suenen mě bavilo dobře pitelné C+C Blanc de Blancs Grand Cru Extra Brut a hlavně vinifikací hodně zajímavé Les Robarts Cramant 2012 (foto 3b), což je Blanc de Blancs připravované z 60 % v betonových nadržích ve tvaru vejce a ze 40 % v sudech Stockinger, 9 měsíců na kalech (před nalahvováním) a dalších 5 let na lahvi, dozáž 1g/l.

Loira

Z Loiry tu bylo jediné vinařství, ovšem s o to větším jménem: Domaine Vacheron. Sídlí v Sancerre a platí o něm totéž, co o Marie Courtin. Na co sáhnete, je super. Všechny Sauvignony blanc, od základu až po Sancerre „Les Romains“ 2016 (foto 4a) ze 70letých keřů na podloží z pazourku, a také Pinot Noir, který nabízel možnost srovnání s burgundskými etalony.

Burgundsko

Tady jsem začal na stánku Jean-Marc Pillot, kde kromě jednoho Saint-Romain byla přehlídka Chassagne-Montrachet (jedno AOC a čtyři 1er Cru) v ročníku 2017. Všechna vína výborná, s odpovídající kvalitou. A to poslední z nich, Chassagne-Montrachet 1er Cru „Les Vergers Clos St. Marc“ 2017 (foto 4b) z půlhektarové parcely se stoletými keři, nemůžu nevyzdvihnout.

U vinařství Patrick Piuze mě nejvíce bavilo plnější a vyvážené Chablis „Terroir Découverte“ 2016 (foto 5a) a elegantní a strukturované Chablis Grand Cru „Blanchot“ 2016 (foto 5b), naopak za očekáváním zůstalo „základní“ Chablis „Terroir de Chablis“ 2016 a vlastně i řidší Chablis Grand Cru „Bougros“ 2016.

Náramně jsem si ale užil u stolečku Xavier Monnot, kde mě bavilo ve své kategorii vše. Sice se na mě už nedostalo Meursault 1er Cru „Charmes“ 2016, ale ukázkové bylo jak Meursault AOC „Les Chevalieres“ 2016 (foto 6a), tak hlavně Puligny-Montrachet 1er Cru „Les Folatieres“ 2016 (foto 6b), které za sebe vyhlašuji nejlepším bílým vínem degustace.

U vinařství Gerard Julien se mi líbila hlavně vína z Nuits St. Georges, a to jak village, tak lieu-dit AOC „Aux Saint Julien“ 2016 (foto 7a) a 1er Cru „Les Bousselots“ 2016 (foto 7b). Naopak nepřiměřeně tvrdě se chovalo očekávaními opředené Grand Cru Echezaux 2016. Uvidíme, jak moc jej obrousí čas.

A nakonec všeobecně známé vinařství Nicolas Rossignol a jeho červená. Tady se mi ve svých kategoriích líbilo vše, ale kdybych přece jen musel na něco ukázat, byla by to Volnay 1er Cru „Santenots“ 2014 (foto 8a) a Pommard 1er Cru „Chanlins“ 2015 (foto 8b).

Závěr

Vynikající akce se skvělým obsazením hlavních i vedlejších rolí, ochotnými vinaři, kteří se rádi podělili o své zkušenosti a odpověděli na všechny otázky. A tak jedinou nezodpovězenou zůstavá smysluplnost cen vín, které visí opravdu hodně vysoko.

Autor článku: PLI