Galadegustace Alifea Wine 2018 v Pro Tebe

V úterý 18. září se v prostorách restaurace Per Te v Praze na Vinohradech konal již pátý ročník Galadegustace Alifea Wine. K ochutnání byla asi stovka vín z Francie, Itálie, Německa, Rakouska, Česka, Španělska, Anglie, Arménie, Spojených států, Chile, Argentiny, Austrálie a Nového Zélandu, a své oblíbené víno tu tak mohl najít opravdu každý.

Přátelské atmosféře akce určitě napomohly zajímavé prostory restaurace Per Te (foto 1), která se specializuje na pokrmy středomořské kuchyně. Ty byly k dispozici take návštěvníkům této akce a tak si každý mohl vyzkoušet i párování s oblíbeným vínem.

Já jsem se od začátku natolik zabral do vín a povídání, že jsem na raut dorazil až úplně na konci a spoustu dobrot prostě propásl. Zato k vínům mám informací dost, a soustředil se hlavně na novinky v portfoliu Alifea. Nejprve ale musím pochválit jednoduchý a přehledný degustační list a řazení vín na stolcích, díky čemuž člověk hned najde to, co hledá, milou obsluhu i sklo Riedel z gastro řady.

Stolek II: Burgundsko + Anglie + USA

Pro mě asi „nejnabitější“ stanoviště. Zpočátku tu bylo málo lidí, takže pohoda. Doporučuji určitě anglický sekt Bloomsbury 2014 od Ridgeview, zaujaly mě novinky v repertoáru Alifea v podobě dvou zajímavých chardonnay Viré-Clessé od André Bonhomme v ročníku 2016, a za mě nejlepší dvě bílá na degustaci: přísné a úžasně minerální Chassagne-Montrachet Vieilles Vignes 2016 od Domaine Jouard Francois & Fils (foto 2a) a jemné, elegantní a rafinované Puligny-Montrachet 2013 od Domaine Jean-Louis Chavy (foto 2b).

Z červených opět nezklamalo typické a přirozené Rully „Les Chauchoux“ 2015 od Domaine Bellville, hodně pobavilo feminní a podmanivé Vosne-Romanée „Les Chalandins“ 2015 (foto 3a) od Cacheux Jacques & Fils a taky Domaine Gros-Tollot, Les Combettes 2014 (foto 3b), což je odrůda Marselan (kříženec odrůd Cabernet Sauvignon a Grenache) v podání jedné z nejlepších současných vinařek Burgundska Anne Gros.

Stolek III: Itálie

Italskou část portfolia Alifea Wine znám velmi dobře, tentokrát tu ale byla spousta novinek. Popravdě, vína Tenuta Casate ani Peter Zemmer se do mého vkusu úplně netrefila, a tak bílým opět dominovala Vernaccia di San Gimignano 2016 od Capella St. Andrea a krásně pitelné Gavi 2017 od La Smilla.

V červených mě opět oslovila klasika: Chianti Classico od Castellare di Castellina mě moc baví i přes citelně slabší ročník 2014, báječné je ve své kategorii Terre di Leone, Valpolicella Classico „Il Re Pazo“ 2014 (foto 4a), i stálice Nebbiolo 2016 od Parusso a Barolo 2012 od Mauro Molino. A novinky? Líbí se mi moderní styl Piancornello prezentovaný na Rosso di Montalcino 2015 a Brunello di Montalcino 2012, naopak styl Tenuta Casate a La Smilla je pro mě příliš komerční (všeho je v nich tak nějak moc).

Stolek IV: Španělsko + Austrálie + Nový Zéland + Arménie

Už ta směsice zemí, z nichž pocházela vína na tomto stolku, dává tušit, že rozdílných projevů a stylů vín si tu lidi užili dosyta. Z novinek mě zaujaly bubliny (Cava) od Lacrima Baccus Brut v bílé i růžové variantě za velmi příznivou cenu, i ty plnější a serióznější od Max Xarot; dále moderně pojatá červená Bodegas Borsao, Berola 2015 i šťavnaté Alto Moncayo, Veraton 2015 s nepřehlédnutelnou ambaláží (foto 4b), obě z regionu Campo de Borja. A zmínit musím už krásně nazrálý Pinot Noir 2013 od Vavasour z Nového Zélandu.

V bílých žádné novinky nebyly, a tak vyzdvihnu jen Cockfighter´s Ghost, Chardonnay "Reserve" 2010 (foto 5a), které mě baví i přes ten dost vysoký sud, a mé oblíbené Zorah, Voskí 2015 (foto 5b), což je cuvée odrůd Voskèak a Garandmak pocházející z vinice 1400 metrů nad mořem v Arménii.

Stolek V: Rakousko + Německo + Chile + Argentina

Poměrně silná skupina vín, z níž mě nejvíc pobavil krásně pitelný Paul Stierschneider, Riesling Smaragd "Rothenberg" 2015 (foto 6a) a také další dva Rieslingy z Německa od Weingut Hoffranzen, Riesling Spätlese trocken 2013Peter Lauer, Riesling Fass 16 z ročníku 2014.

A pak tu byla ještě dvě příjemná překvapení v podobě Tectonia Sauvignon 2013 od Bodega Volcanes de Chile (je zajímavé, jak vulkanické podloží přidá Sauvignonu takovou slanou kouřovost) a archetypální Reserva Cabernet Sauvignon 2016 od stejného vinařství.

Stolek I: Francie

K tomuto stolku jsem dorazil až jako k poslednímu a připravil se tak o možnost ochutnat Champagne od Warise Huberta, což trochu zamrzí. Jinak tu byla bílá vína, která jsou v repertoáru Alifea už dlouho, takže jsem šel spíš po novinkách v červených, kde mě v Bordeaux sekci asi nejvíc oslovilo Chateau de Malleret, Margaux AOC, 2013 (foto 6a), které je stylově typickým představitelem apelace (i v tomhle nepřívětivém ročníku). Za zmínku stojí i Chateau Saint Pierre de Corbain, Saint-Estephe AOC, 2015, které je za mě na apelaci St. Estephe až příliš přístupné, což ale naopak mnozí z konzumentů ocení.

Stolek VI: Vinařství Hrabal

U jediného zástupce z Moravy mám jen strohé poznámky, ale líbil se mi sekt (Ryzlink vlašský + Ryzlink rýnský), suchá Rulanda šedá 2011 a Bílá slípka (cuvée 70 % Chardonnay a 30 % Rulanda šedá).

Závěr

Bylo toho moc. Úplně jsem záviděl lidem, jak jen tak popíjejí, zkoušejí kombinace s jídlem a dobře se baví. Asi to taky budu muset někdy vyzkoušet namísto toho, abych tu nachutnal a vyplival většinu vzorků. Tak třeba příště... :-)

Autor článku: PLI