Josef Chromy: Tasmánský Čech

Před pár lety jsem poprvé ochutnal jeho Riesling. Zaujal mě a já začal pátrat po tom, jak se k vinaření v Tasmánii dostal. Popravdě… byla to hodně dlouhá a strastiplná cesta. Od emigrace, těžkých začátků v továrně na azbest, založení vlastního byznysu až po statut největšího soukromého zaměstnavatele v Tasmánii, následný prodej společnosti a investic do vinohradů.

Josef Chromý, rodák ze Žďáru nad Sázavou, emigroval ze socialistického Československa v roce 1950 jako 19letý mladík. S výučním listem řezníka se dostal přes Vídeň až do Tasmánie (Austrálie). Pracoval v továrně na azbest a později naněkolikrát rozjížděl vlastní byznys s masem, v němž nakonec uspěl. Moravské uzené nebo pražská šunka se staly žádaným zbožím.

Postupně se vypracoval na největšího soukromého zaměstnavatele v Tasmánii, zaměstnával 530 lidí, zpracovával 700 tun masa týdně a dosáhl ročního obratu 80 milionů dolarů. V 63 letech získal pocit, že mu podnik svou velikostí přerůstá přes hlavu a proto svou společnost Blue Ribbon prodal. Místo odchodu do důchodu se ale rozhodl se investovat do uvadajícího tasmánského vinařství, které ho natolik uchvátilo, že si nakonec jedno sám vybudoval: Josef Chromy Wines.

Pěstuje odrůdy Pinot Noir, Chardonnay, Ryzlink rýnský, Pinot Gris a Sauvignon Blanc, které prodává ve třech kvalitativních řadách: základní Pepik (podle jeho křestního jména), prestižní Josef Chromy a „vlajkovku“ Zdar (podle jeho rodného města), která bez použití diakritiky vlastně popisuje i jeho životní cestu. Na Česko ale určitě nezapomněl, o čemž kromě řady „Zdar“ svědčí i dvouocasý český lev na šroubovacích uzávěrech jeho vín (foto 1).

Já si do degustace vybral všechna jeho tichá vína ze dvou prestižních řad, s úmyslem poznat jeho přístup k vinaření a odrůdě, a také nalezení vrcholů lahvové zralosti jeho vín…

Sauvignon Blanc „Josef Chromy“, 2013 (foto 2a)
Vůně je svěží, intenzívnější, středně plná a srovnaná, minerálně-ovocná (citrusy, limetková kůra, citrónová tráva), s citelnou kamenitostí a tóny bylinek. Chuť navazuje. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté a až na vyšší alkohol srovnané, má střední tělo a střední až delší perzistenci s hořčinkovým závěrem. Slušný Sauvignon citrusového střihu s minimem pyrazinových tónů, pít jej dříve by bylo ku prospěchu.

Pinot Gris „Josef Chromy“, 2011 (foto 2b)
Vůně je plnější, středně intenzívní, čistá a srovnaná, minerálně-ovocná (žluté plody, citrusy), s tóny vápence. Chuť navazuje, jen působí ještě více minerálně. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté a srovnané, v těle plnější, a má střední až delší perzistenci. Hodně minerální “šeďák” se zajímavým citrusovo-novosvětským profilem, před rokem byl určitě zajímavější.

Riesling „Josef Chromy“, 2011 (foto 3a)
Vůně je poměrně intenzívní, středně plan a vyvážená, minerálně-ovocná (meruňky, jádra meruněk, citrusy). Chuť dokonale navazuje. Víno je velmi dobře postavené, krásně šťavnaté a harmonické, má štíhlé tělo, přímý a spojitý projev, a delší perzistenci. Moc hezký Riesling, báječně se pije. Umím si jej představit jako průvodce na celý večer, i jako doprovod k jídlu. Na vrcholu sil.

Riesling „Zdar“, 2011 (foto 3b)
Vůně je elegantní, spojitá a vyvážená, plnější a poměrně intenzívní, minerálně-ovocná (citrusy, meruňky), s citelnou minerální slaností. Chuť dokonale navazuje. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je hodně šťavnaté, harmonické, v těle střední až plnější (štíhlé, ale vymakané), má výbornou texturu a dlouhou perzistenci s ovocně-slanou dochutí. Parádní Riesling, který snese i dost přísná měřítka evropského milovníka Rieslingů a na vrchol mu ještě trocha schází.

Chardonnay „Josef Chromy“, 2013( foto 4a)
Vůně je poměrně intenzívní a plnější, vyvážená, minerálně-ovocná (bile broskve, bílý meloun, liči), s tóny vanilky a akátového medu. Chuť navazuje, jen má více aspektů sudu: vanilky a mléčného karamelu. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté a srovnané, má plnější tělo a delší až dlouhou perzistenci. Zpočátku je celkem pěkné, postupně ale přebírá taktovku sud a vyvolává v člověku dojem, že je to víc o vanilce a dřevu než o víně…

Chardonnay „Zdar“, 2009 (foto 4b)
Vůně je elegantní a vyvážená, plnější a poměrně intenzívní, podmanivě svěží, minerálně-ovocná (mango, žlutý a bílý meloun), s tóny vanilky. Chuť dokonale navazuje. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je úžasně šťavnaté, harmonické a elegantní, má jemnou texturu, plnější tělo, a dlouhou perzistenci. Vynikající velké Chardonnay evropského střihu, stále s potenciálem zrání. A možná je to právě to, s nímž Josef Chromy v roce 2011 vyhrál na prestižním festivalu. V soutěži s 14.362 víny z 52 zemí světa, které hodnotilo 219 porotců a kde většinou vítězí vína z Francie. U tohoto vína tomu beze zbytku věřím…

Pinot Noir „Josef Chromy“, 2013 (foto 5a)
Vůně je středně plná i intenzívní, srovnaná, primárně ovocná (třešně, jahody, citrusová linka), s jemnou mineralitou. Chuť navazuje, přidává se zemitost a drcená slunečnicová semínka. Víno je velmi dobře postavené, celkem svěží a až na mírně vyšší alkohol srovnané, v těle plnější, má střední vysušující taniny a střední až delší perzistenci s hořčinkovou dochutí. Tady bych čekal o dost víc. Víno je sice ovocné, ale schází mu jiskra a svěžest.

Pinot Noir „Zdar“, 2011 (foto 5b)
Vůně je šťavnatá, zábavná, intenzívnější a plnější, vyvážená, minerálně-ovocná (třešně, peckovina, citrusová linka). Chuť navazuje, přidává se jemná hořčinka. Víno je velmi dobře postavené, příjemně šťavnaté, harmonické, v těle plnější, má střední vyzrálé ovocné taniny a dlouhou perzistenci s třešňovo-grepovou dochutí. Moc hezký Pinot Noir na vrcholu, který mě baví pít.

Závěr

Styl vín Josefa Chromého mě baví. Vína jsou svěží a minerální, a zároveň mají odrůdový charakter. Nejvyšší řada “Zdar” je mi nepřekvapivě nejblíž a kvalitativně dominuje. Obzvlášť Chardonnay 2009 mě uhranulo a řadím jej ke špičce odrůdy Chardonnay v celosvětovém měřítku. Zároveň je bohužel jediným z degustovaných vín, které má z mého pohledu na českém trhu oprávněnou cenu (vína Zdar stojí těsně pod 1000 Kč).

Ze střední řady mě určitě nejvíce zaujal Riesling, ani další vína ale nebyla od věci. Za cenu těsně pod 600 Kč ale očekávám mnohem sebevědomější koncert. Samozřejmě, v Austrálii jsou jiné platy i vinařská očekávání a dovézt tato vína sem taky něco stojí. Přesto musím konstatovat, že vyjma Chardonnay 2009 je kvůli ceně řadím spíše do kategorie zajímavostí…

Autor článku: PLI