Mikulášská degustace vín Dominec & spol.

Ve středu 6. prosince proběhla tradiční Mikulášská degustace vín společnosti Dominec & spol., jíž sice nedominují velká vína, na která jsme u Tomáše Domince zvyklí, ale o to víc je možné ocenit jeho čich na vína „za pár korun“. Zkrátka nepřišli ani ti, kteří preferují hlavně vína hodně vyzrálá, která přežila věky a ke kterým se člověk často nedostane…

Degustace byla neřízená, každý mohl víněnkovou formou ochutnat vše, o co měl zájem. Vína byla rozdělena podle barvy na dvě stanoviště. Co se týče bílých, příliš mě neoslovila. Vlastně bych zmínil jen dvě. Riesling Vieilles Vignes 2016 od alsaského vinařství Frédéric Engel, který by mohl milovníky alsaských Rieslingů za cenu 330 Kč (a teď v akci za 281 Kč) dost zajímat. Naopak za očekáváním pro mě zůstal Sancerre 2015 od Domaine Vacheron, kterému teplejší styl s ne zrovna křupavou kyselinkou a citelnou hořčinkou příliš nesedí. Což ovšem neznamená, že je to špatné víno. Věřím, že své příznivce si najde.

Červená vína

U červených jsem se bavil o poznání více. Už u prvního vína, Chateau Bellevue La Forét 2014 (foto 1a) z oblasti Fronton, u nějž je cenovka 196 Kč (aktuálně v akci za 167 Kč), přepadnou člověka myšlenky, že za tuto cenu u nás víno podobné kvality nikdo neudělá. Jenže přicházejí vína ještě zajímavější a cena kupodivu nijak rychle neroste… Jako příklad uvádím třeba Chateau Pitray 2015 z Castillon Cotes de Bordeaux (foto 1b) za 298 Kč (nyní v akci za (253 Kč).

Hodně mě bavilo i Chateau Cap de Faugeres 2010 (foto 2a), zajímavý byl Bandol 2011 od Château Jean-Pierre Gaussen, ikdyž ten ještě nějakou dobu na lahvi vyžaduje (95 % tanické odrůdy Mourvedre chce svůj čas). Vrcholem představení „aktuálních“ ročníků bylo Vougeot 1er Cru 2009 z monopolní parcely „Clos de la Perriere“ od Domaine Bertagna. To je víno z úplně jiného výkonnostního (a cenového) soudku. Vynikající kousek, na který (v ročníku 2009) dojde řada za pět či spíše více let.

Stará vína

Moc hezky jsem se pobavil v sekci starých vín. A byť jich byla většina za vrcholem, a tudíž zajímavá spíše pro „vinné úchyly“, trochu se o nich zmíním.

Domaine Bichot, Vosne-Romanée, AOC, 1990 (foto 3a) je citelně zoxidované, ale drží skvěle pohromadě, je plné, s hezkou strukturou a jemnou nasládlostí v podflórovém odéru (a vlastně i chuti), typické pro Sherry nebo některá jurská vína. Hodně mě to překvapilo a hlavně bavilo. Dost podobný průběh, ale bez těch flórových tónů, mělo také Domaine Henri Rebourseau, Clos Vougeot, Grand Cru, 1983 (foto 3a).

A jdeme na Bordeaux. Chateau La Tour de Mons, Grand Vin Margaux, 1976 (foto 4a) je naoxidované, s barvou i vůní jitrocelového sirupu (bez sladkosti), s kupou bylinných extraktů. Zajímavý edukativní vzorek vína na sestupu.

La Bergerie 1961 (foto 4b) je víno z Pomerolu vyrobené pod jménem Barona Phillipe de Rothschilda a kombinuje tóny kompotu z tmavých plodů a bylinné extrakty, v těle je střední, s poměrně výraznými taniny a střední až delší dochutí.

Chateau Canon, 1er Grand Cru Classé, 1967 (foto 5a) ze St. Emilionu působí spojitě, ale je taky naoxidované, se spoustou bylinných extraktů, středním tělem, výraznými, v závěru vysušujícími taniny, a střední až delší perzistencí. Dva krásné příklady toho, že ročník a věk nikdo nepřechytračí…

Chateau Beychevelle, Grand Vin, 1977 (foto 5b) je jednou ze současných hvězd Saint-Julienu. Před 40 lety tomu tak ale nebylo a navíc mu sotva průměrný ročník zrovna nenahrává. Víno je i tak v překvapivě dobré kondici, samozřejmě nazrálé, postavené na ovocnosti tmavých plodů, s citelnými zelenými tóny. Je velmi dobře postavené, šťavnaté, se středním tělem, výraznými nedozrálými taniny a střední perzistencí. I tak jde pořád víno, které se dá slušně pít.

Chateau Mouton Baron Phillipe, Grand Cru Classé, 1961 (foto 6) z Pauillacu je údajně předchůdcem Chateau d’Armailhac a jako jediné z vín bylo v super kondici. Od vůně plné, vyzrálé, kompotově ovocné, s tóny minerality, mintu, bylin a ušlechtilého dřeva. Chuť navazuje, přidávají se čajové tóny. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté a harmonické, s citelnými vyzrálými taniny, plnějším tělem a dlouhou perzistencí. 1961? Tak to velký respekt!

Závěr

Původně jsem si myslel, že jdu na mladá syrová vína, ze kterých třeba něco vzejde. Teda… věřil jsem, že něco vzejde, protože Tomáše už pár let znám. Vzešlo. :-)

Že se ale královsky pobavím v sekci starých vín, jsem netušil. A s radostí píšu, že růže mohou být krásné a inspirující i trochu „oschlé“. A ten poslední kousek z roku 1961? To je medicína pro ty, kteří svá vína pijí před dosažením lahvové zralosti.

Autor článku: PLI