Krása slepé degustace: 2005 mínus, 1000 plus

Miluju slepé degustace. Ty opravdu slepé. Kdy netušíte, co vám přistane ve sklenici. Naposledy jsme vyhlásili téma: 2005 mínus, 1000 plus. Tedy omezení pouze na lahve z ročníku 2005 a starší s aktuální tržní cenou tisíc a více korun. A přestože ne všem se tato kritéria podařilo dodržet, zážitek to byl parádní a vína špičková. Ani o překvapení nebyla nouze…

Největší výhodou slepé degustace je to, že vás přinutí se soustředit a vydat ze sebe to nejlepší. Člověk o vínu musí přemýšlet. Z jeho vlastností určit, kam jej zařadit. Zda patří do Nového nebo Starého světa, zda zrálo na sudu a případně jakém, z jaké je odrůdy nebo odrůd, zda pochází z dobrého nebo horšího ročníku, a případně jakého. Prostě rozebrat a určit víno jen podle toho, jak se prezentuje.

Jeden z nás dorazil později :-), takže na úvodním obrázku je pouze sedm (foto 1) z osmi vín:

Poliziano, Asinone, DOCG, 2001 (foto 2a)
Víno je od vůně plné, intenzívní, srovnané a šťavnaté, postavené na tmavých plodech (ostružiny, trochu do borůvek), s tóny bylinných extraktů (jitrocelový sirup) a výborně intergrovaným sudem. Chuť dokonale navazuje, přidává se jemná hořčinka. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je poměrně tělnaté, s citelnými vyzrálými taniny a dlouhou perzistencí. Parádní začátek, víno je ve výborné kondici, na vrchol mu ještě trocha času schází. Baví mě moc.

Château Beauséjour-Bécot, Grand Cru Classé, 2004 (foto 2b)
Ve vůni elegantní, šťavnaté, poměrně plné a intenzívní, lehce nazrálé, s primární ovocností tmavých plodů (ostružiny, švestky, černý rybíz), s tóny bylin, koření a vanilky. Chuť je pokračováním vůně. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, harmonické, v těle plnější, má vyrazné vyzrálé ovocně-zemité taniny a velmi dlouhou perzistenci. Krásné představení vyváženého Bordeaux v ročníku, ve kterém by to člověk neočekával. Teď to ještě nevím, ale později se ukáže, že jsem právě ochutnal víno, které mě na této degustaci zaujme nejvíc.

Montevertine, Le Pergole Torte, 1995 (foto 3a)
Vůně je středně intenzívní, nazrálá a srovnaná, ovocná (červený rybíz, brusinky, trocha ostružin), s tóny šípkového čaje. Chuť je postavená pouze na červených plodech a čaji, přidávají se bylinky. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté a až na lehce vyšší alkohol srovnané, má zemitě-ovocné taniny, střední tělo a delší perzistenci. Působí maličko rozpačitě, zřetelně za vrcholem. Prý se takto v této fázi normálně neprezentuje a určitě mu uškodilo brzké otevření (24 hodin dopředu). I tak krásné víno. Hodně by mě zajímalo v lepší kondici nebo aspoň kratší dobu otevřené.

Terradora, Taurasi, DOCG, 2000 (foto 3b)
Od vůně plné, intenzívní a nazrálé, ovocné (višně, ostružiny, peckovina), s lehkou mineralitou a tóny jalovce, lékořice a asfaltu. Chuť dokonale navazuje, přidává se jemná hořčina. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, plné a až na vyšší alkohol srovnané, má výrazné vyzrálé taniny a dlouhou perzistenci. Aglianico patří k mým hodně oblíbeným odrůdám a tohle je vynikající. Roky na lahvi mu prospěly a výsledkem je sametově homogenní víno, které se mě hodně oslovuje. Zároveň ale bylo předmětem debaty, protože ne všichni byli tak nadšení jako já. Rozdíl v hodnocení byl až 5 bodů…

Château Bahans Haut-Brion, AOC, 1990 (foto 4a)
Druhé víno z Haut-Brion je ve vůni štavnaté, minerální a hodně nazrálé, na pozadí směs červených a tmavých plodů prolnutá uzeností. Chuť navazuje (včetně uzenosti), přidávají se tóny čaje, objevuje se citelná hořčina. Víno je velmi dobře postavené, v těle plnější, s lehce vyšším alkoholem a střední perzistencí. Působí jako víno za vrcholem, což bych u „Banánů z Óbrijonu“ vz ročníku 1990 neočekával. Že by špatná lahev nebo skladování?

Faustino I, Tinto Gran Reserva, 1994 (foto 4b)
Od vůně hodně nazrálé, poměrně plné a srovnané, s výraznými medovými tóny, ovocností švestek, a také tóny čaje, koření, rozinek a mléčného karamelu. Chuť navazuje, přidává se mineralita. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté, a harmonické, v těle plnější, má vyzrálé citelné taniny a delší perzistenci. Akorát na vypití, na vrcholu už bylo, ale stále pěkné.

Tardieu-Laurent, Hermitage, 2001 (foto 5a)
Od vůně elegantní a srovnané, s výrazným kávovým aroma, na pozadí ovocnost (třešně, ostružiny) a hlavně citelná mineralita. Chuť navazuje, přidávají se čajové tóny. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, srovnané, má vyzrálé citelné taniny, plnější tělo a dlouhou perzistenci. V prvním kole pro mě bylo nejzajímavější, ve druhém dost rychle utíkalo. Přesto patřilo k tomu nej, co jsme tu měli.

Domaine Vincent Girardin, Chassagne-Montrachet „Les Chaumées“, 1er Cru, 2008 (foto 5b)
Od vůně plnější a vyvážené, působí trochu líbivě (bon-pari vůně), jinak minerálně-ovocné (citrusy, kompotované hrušky a ananas). Chuť ve všem navazuje. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté, vyvážené a v těle plnější, v projevu moderní, s delší perzistencí. Jediné bílé na degustaci, takže trocha oživění na závěr. Mám vína z vinařství Vincent Giradin rád, přesto na mě právě tohle působilo docela „komerčně“ a mezi oblíbená bych jej nezařadil.

Závěr

Jak říkám… Slepice je prostě slepice (rozuměj slepá ochutnávka). Spousta zábavy, soustředění, debat, hledání důvodů, proč si myslíme, že je to tak, jak si myslíme. A pak odhalení, mnohdy překvapení nebo zklamání. Anebo to dáte a jste „slavní“. Aspoň do dalšího vzorku. :-)

Autor článku: PLI