Larcis Ducasse: S Merlotem do výšin

Před lety jsem v Německu v obyčejném obchodě koupil ve slevě za téměř směšné peníze víno Château Larcis-Ducasse, Grand Cru Classé ze St. Émilionu. Už si ani nepamatuji, jaký to byl ročník, ale hodně na mě zapůsobilo svou elegancí. Dlouhou dobu jsem jej měl jako etalon Merlotu. A teď se mi do rukou dostaly dvě lahve totálně odlišných ročníků: 2003 a 1996…

Château Larcis-Ducasse má dlouhou historii a oceňováno bylo již v 16. století. Jeho současná éra je spojována se jménem Nicolase Thienponta, který vinařství řídí od roku 2002. Společně se svými konzultanty Stéphanem Derenoncourtem a Julienem Lavenu zavedli biohospodářství a postupně spoustu dalších změn, které daly vínům z Larcis-Ducasse punc nadprůměrné kvality a zároveň zvedly jeho ceny do výšin. Aktuálně je v Česku možno toto víno koupit v ročnících 2011 a 2012 za cenu kolem šestnácti stovek.

Musím se přiznat, že je pro mě Merlot odrůdou, kterou vnímám jako ideální spíše do kupáží. Dává vínu ovocnost, tělo a hladké taniny, naopak postrádá strukturovanost, kterou mu spolu s dlouhověkostí dodá Cabernet Sauvignon nebo Franc. Samozřejmě existují výjimky, které potvrzují pravidlo. Ve víně od Larcis-Ducasse je Merlotu podle ročníku cca 80 %, zbytek tvoří výše zmínené Cabernety.

Na 11 ha je na vinicích Larcis-Ducasse vysázeno 78 % Merlotu, 20% Cabernetu Franc a 2% Cabernetu Sauvignon. Keře mají průměrné stáří cca 35 let a jsou neustále doplňovány novou výsadbou. Hrozny těží z dostatku slunečního svitu, lesní hradby chránící před severními větry, přírodní drenáže a velkými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí, což dává vínům ovocný charakter. Další výhodou je rozmanitost vinic: jejich sklon a rozdílnost podloží. Spodní, rovné parcely (u řeky Dordogne) jsou aluviální (hlinito-písčité), ve spodní části svahů přecházejí do hlinito-vápencových, ve strmější části svahů se přidává křída a na vrcholcích obohacená o fosilie.

Víno se dělá pouze s perfektně dozrálých, ručně sbíraných hroznů. Hektarové výnosy jsou velmi nízké, někdy až k hranici 25 hl/ha. Po odstopkování jsou bobule gravitačně přemístěny do tanků. Každá odrůda se zpracovává zvlášť. Fermentace probíhá spontánně po dobu devíti až patnácti dní, využívá se potápění matolinového klobouku pro maximální získání barvy, aroma a taninů. Následně víno putuje do francouzských bariků, z nichž je cca 60 % nových. V nich probíhá malolaktická fermentace a někdy také batonáž pro větší bohatost výsledného vína. Víno stráví na bariku cca 20 měsíců.

Velký vliv na víno má samozřejmě počasí v daném ročníku, což jsem si ověřil u vín z horkého a hodně slunečného ročníku 2003 a „klasičtějšího“ 1996.

Château Larcis-Ducasse, Grand Cru, 2003
Víno je od vůně šťavnaté, komplexní, nazrálé a vyvážené, minerálně-ovocné (marmeládové tóny švestkových povidel a ostružin), s tóny čaje a bylin. Víno má pevnou a přesnou strukturu, v těle je plnější, s vyzrálými hladkými ovocnými taniny, lehce vyšším alkoholem a dlouhou perzistencí. Dá se říci, že je na vrcholu, na kterém tak ještě dva roky vydrží, ale s jeho užíváním si není důvod prodlévat.

Château Larcis-Ducasse, Grand Cru, 1996
Víno je šťavnaté a komplexní, od vůně působí chladněji než předešlé, a hodně mu to prospívá. Je ovocné (červené plody: maliny, třešně, s citrusovou linkou), hodně minerální (až do křísnutí křemeny), s tóny koření a bylin. Má pevnou a přesnou strukturu, je elegantní a harmonické, v těle střední až plnější, má vyzrálé hladké ovocné taniny a dlouhou perzistenci. Působí kompaktněji a živěji než předešlé, a přestože je o 7 let starší, je v parádní kondici. Mít další lahev, už bych se s ní nikomu nechlubil. :-)

Závěr

Larcis-Ducasse mě vážně baví. Parádně udělané v obou ročnících, výmluvně hovoří o podmínkách i počasí, v nichž vznikalo. Teplé počasí mu dává tělo a marmeládový nádech, na druhou stranu bere archivační potenciál. Osobně u vín preferuji větší živosta a eleganci, které jim dává vyváženější, ne tolik horké počasí.

V posledních letech šlo údajně vinařství kvalitativně ještě více nahoru, takže se budu muset předzásobit novějšími ročníky, abych za pár tuto zprávu mohl kometnovat. Budu se těšit.

Autor článku: PLI