Cabernet Sauvignon: Jaký styl se vám líbí nejvíc?

Cabernet Sauvignon je nejvysázenější odrůdou na světě. Pro svou vysokou kyselinku a taniny, podpořené afinitou ke zrání na sudu, je podle způsobu vinifikace oblíbeným vínem jak v mladistvém stádiu, tak i v „pokročilém věku“. Se zajímavým nápadem srovnání nazrálých Cabernetů ve věku 14 až 32 let, z různých oblastí Evropy a Nového světa, přišel pan Rostislav Kuneš z RareWine.

Degustace byla pojata jako srovnání vín ve dvojicích, z nichž jedno bylo vždy z Evropy a druhé z Nového světa, a probíhala samozřejmě naslepo. Úkolem každého z účastníků bylo nejprve říci, které víno mu chutná více a následně si tipnout, odkud pochází. Ve čtyřech setech se postupně srovnávala tato vína:

Set první:

Wawrick, Cabernet Sauvignon, 1993 (Stellenbosch, JAR) : Čisté a hodně šťavnaté víno, nazrálé, v profilu do tmavých plodů (šťáva z ostružin a černého rybízu), se zelenými tóny nevyzrálosti. V chuti se přidává červený rybíz, víno stojí více na kyselince než na taninech, je středně plné a má delší perzistenci. Postupně se homogenizuje. Pěkné, stále dobře pitelné, ale již za vrcholem.

Torre Rosazza, Cabernet Sauvignon „Ronco della Torre“, 1994 (Friuli, Itálie): Od vůně plnější, srovnané, ovocné (směs červených a tmavých plodů – kompotová šťáva z ostružin, malin a černého rybízu), s příjemným sudem. Velmi dobře postavené víno, šťavnaté, v těle plnější s výraznými, ne úplně vyzrálými taniny, a delší perzistencí. Víno je v překvapivě výborné kondici, stále hodné užívaní si.

Set druhý:

Kollwentz, Cabernet Sauvignon, 2000 (Burgenland, Rakousko): Elegantní, šťavnaté a srovnané víno, mladé a čisté, s minerálně-ovocným profilem třešní a višní, s jemnou peckovinou, sudem a dotekem mintu. Víno má pevnou a přesnou strukturu, působí hodně mladě, je harmonické a plné, má výrazné vyzrálé ovocné taniny, dlouhou perzistenci a potenciál dalšího zrání. Tohle mě hodně baví.

Wynns Estate, Cabernet Sauvignon „John Riddoch“, 1992 (Coonawarra, Austrálie): Víno je ve vůni intenzívní, nazrálé a homogenní, výrazně kořenité (badyán, skořice, pepř) s ovocností tmavých plodů (ostružiny, černý rybíz), lehkou nasládlostí a tóny bylinného extraktu a sudu. Chuť je více ovocná, přidává se citrusová linka. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté, v těle plné, působí mlaději a má citelné hladké ovocné taniny a dlouhou perzistenci. Zábavné víno, na které není třeba čekat.

Set třetí:

Beaulieu, Cabernet Sauvignon, 1982 (Napa Valley, Kalifornie, USA): Od vůně mírně nasládlé, svěží a srovnané, s primární stopou mléčného karamelu a ovocností červených plodů (maliny, jahody), doprovázené sudem, dotekem mintu, bylin a citelnou kávovinou. Chuť jde spíše do kompotových třešní a višní. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté, v těle mírně plnější, harmonické, má stále citelné hladké taniny a delší až dlouhou perzistenci. Pil bych hned, lepší nebude.

Château Rauzan Gassies, 2ème GCC, 1985 (Margaux, Bordeaux, Francie): Je kupáží majoritního podílu Cabernetu Sauvignon s Merlotem, Cabernetem Franc a Petit Verdot. Přestože má na etiketě uvedeno druhé Grand Cru Classé, za očekáváním obvykle zaostává. Člověk, který z mého pohledu ví o Bordeaux opravdu hodně, dokonce v nadsázce říká: „Rauzan Gassies žízeň hasí“. Samozřejmě v kontextu vín této kategorie. Ale… Víno je nazrálé, srovnané a stále ovocné (třešně, maliny), s jemnou mineralitou, příjemným sudem a postupně i tóny vlašských ořechů. Je velmi dobře postavené, šťavnaté a harmonické, má střední tělo, hladké citelné taniny a delší perzistenci. Pěkné víno, aktuálně k pití.

Set čtvrtý:

Etude, Cabernet Sauvignon, 1992 (Napa Valley, Kalifornie, USA): Víno je elegantní, lehce nazrálé a homogenní, ovocné (třešně, višně) s citelnou mineralitou, dotekem mintu, koření a bylin, doplněné spojujícím sudem. Má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, v těle plné a až na lehce vyšší alkohol harmonické, má hladké vyzrálé taniny a dlouhou perzistenci. Klobouk dolů, Nový světe!

Alois Lageder, „Cor Röminger“ Cabernet Sauvignon, 1997 (Alto Adige, Itálie): Víno je plné, komplexní, srovnané a doslova noblesní, ovocné (třešně, višně, peckovina, grepová linka), s tóny ušlechtilého dřeva. Má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, harmonické a v těle plnější, má citelné hladké vyzrálé taniny a dlouhou perzistenci. Nádherné víno na vrcholu, na kterém ještě pár let vydrží. Pro mě vítěz degustace.

Závěr

Z jednotlivých dvojic vyšla z hlasování účastníků vítězně vždy vína evropská. To samozřejmě může být spojeno s aktuálním stavem vín, nevyváženým nasazením vín do dvojic nebo prostě tím, že jsme jako Evropané přivyklí jiným chutím než lidé žijící v „Novém světě“. Celé hlasování by pravděpodobně vypadalo jinak, kdyby komisi tvořila polovina zástupců obou stran.

V celkovém pořadí vyhrál Alois Lageder s CS z Alto-Adige, těsně následován Etude z Napa Valley. Na třetí místo si sáhl v dobré kondici představivší se Rauzan Gassies, ikdyž si myslím, že mu v očích hodnotících trochu pomohla slova „Margaux“ na etiketě. Osobně bych vyzdvihl ještě CS od Kollwentz z Burgenlandu.

Ať tak či tak, srovnání to bylo zábavné i podnětné. A o to tu vlastně jde. Takže až budete zkoušet, co vám nejvíce vyhovuje, nezapomeňte zakrýt etikety, aby podvědomě neovlivňovaly vaše úsudky. Můžete se někdy dočkat velkých překvapení…

Autor článku: PLI