Kolik by mělo stát víno?

Cena je pro většinu z nás tím, co v konečném důsledku rozhoduje, zda si produkt koupíme nebo nekoupíme. Náš zájem nebo potřeba tuto věc mít (nebo ochutnat), musí být větší než hodnota, jakou pro nás žádaný obnos má. U vína to samozřejmě není jinak. Jenže… Kde je ta hranice? Jaká je hodnota vína a jaká je jeho férová cena? Kolik jsme ochotni za víno zaplatit?

Odpověď většiny lidí na tuto otázku je překvapivě jednostranná. Zajímají se více o cenu samotnou než o její vyvážený poměr s kvalitou. Padají pak odpovědi, že akceptovatelná cena vína je 150 až 200 korun, výjimečně na oslavu kolem tří set za lahev.

A pak jsou lidé, kteří jsou ochotni zaplatit za víno třeba pět tisíc, protože v něm tu hodnotu vidí a mohou si to dovolit. Nebo naopak ti, kteří se prohlašují za milovníky vína a za víno zaplatí v průměru 80 korun za lahev. Proto jsem se pokusil dát dohromady položky, které stojí za výslednou cenou vína (nejen) na straně vinařů a alespoň rámcově nalézt spodní hranici ceny vína, která je „nezaručenou vstupenkou“ mezi ta, která mají alespoň nějaký charakter.

Co všechno není vidět a přesto se promítá do ceny vína

Je jasné, že u každého vinařství budou podle podmínek náklady rozdílné, takže celá úvaha bude hodně „zjednodušená“. Taky nejsem schopen přepočítat přesné náklady na lahev vína, přesto myslím, že alespoň pro představu to bude docela výmluvné…

Práce na vinici

Začněme třeba od samotných hroznů. Řekněme, že náklady na vypěstování jednoho kilogramu hroznů jsou koruna za gram cukernatosti, tedy že cena moravských hroznů v kvalitě pozdního sběru je 21 až 24 Kč za kilogram. Na sedmičkovou lahev se spotřebují cca dvě kila hroznů, takže máme vstupní materiál v hodnotě 45 Kč.

Znovu podotýkám, že jsou to přibližné odhady, protože cena je proměnlivá podle ročníku i poloh vinic. Další položky si pojďme alespoň představit. Vinařstvi potřebuje pro hospodaření techniku (traktory, minitraktory, vlečky, mulčovací stroje, …), používá prostředky hnojení (ať už BIO nebo méně šetrné), mechanické ochrany před škůdci (srnky, zajíci, ptáci), a další jako kontejnery a bedny pro sběr, atd. Někteří mají další náklady s mladými, ještě neplodícími vinicemi, které samozřejmě musí také obhospodařovat (několik let bez nároku na zisk). A pak jsou tu již naznačené přírodní nepřízně jako mráz, kroupy, silné deště nebo naopak velká vedra, která mají výsledný vliv na kvalitu a množství hroznů, v krajním případě mohou udělat z celého ročníku „akci Z“.

Příprava vína ve sklepě

Aby vinař mohl udělat kvalitní víno, neobejde se bez spousty zařízení. Pro představu uvedu třeba pásový dopravník, třídicí linku, odzrňovač, lis, kvasné tanky, sudy, filtry, nebo lahvovací a etiketovací linku. Všechny tyto stroje či prostředky vinař používá, tudíž musí buď vlastnit, nebo si je pronajmout. Abychom si to dokázali sesumírovat, cena lisu může být třeba půl miliónu, další půlmilion bude stát lahvovací linka, nový francouzský sud (barrique) stojí v přepočtu přes 20 tisíc, možná 25… Docela slušné výdaje, že? A pak tu máme menší položky jako například různé potřeby pro výrobu, tedy kvasinky, čiřidla a další…

Příprava vína pro uvedení na trh

Dříve, než se vína dostanou na trh, projdou spoustou testů a analýz (pro dokonalý přehled o stavu a kvalitě výsledného vína) a (povinných) zkoušek, jako například zařazení do kategorií, degustační testy před vpuštěním na trh, apod. Žádná z těchto „legrací“ není zadarmo.

Ambaláž

Sem patří fixní náklady na výslednou podobu vína, tedy lahev (8 až 10 korun), korek (5 až 15 korun), kapsle (3 až 6 korun), etiketa (3 až 10 korun), krabice (2 až 5 korun).

Skladování

Náklady na skladování vín na vinařstvích (10 až 20 korun). Náklady na skladování u prodejců budou možná ještě vyšší. Nakonec je to zřejmé i ze stoupajících cen archívních vín. :-)

Doprava

Sem patří cena za dopravu z vinařství k prodejci, potažmo zákazníkovi. Cena je samozřejmě závislá na vzdálenosti a množství přepravovaných lahví. Nemyslím si, že by v průměru byla nižší než 5 Kč na lahev.

Daně a další poplatky

Dříve, než se k ceně finálního produktu připočte DPH ve výši 21%, je nutno započítat také poplatky státní správě (odvody vinařskému fondu za každý litr vína), dále náklady a odvody za zaměstnance, daň z příjmu, daň z pozemku či nemovitosti, a samozřejmě vlastní zisk vinaře. Nelze opomenout ani případné reklamace z důvodů různých vad (např. korková vada, špatný transport nebo skladování).

Marže obchodníka

Hotový produkt je následně potřeba prodat, tedy se k jeho ceně přičte položka marže obchodníka. Ta bývá různá, řekl bych od 20 % z ceny vína.

Závěr

Nemyslím si, že bych zde uvedl všechny položky, které tvoří cenu vína. Nemyslím si ani to, že všechny údaje jsou přesné. Přesto… Když započtu pouze vstupní náklad za hrozny v ceně 40 Kč na lahev (0,75 litru), přičtu k nim náklady na ambaláž v ceně 15 Kč, na skladování 5 Kč, 5 Kč na dopravu, 10 Kč marži obchodníka a připočtu 15 Kč jako DPH, pominu všechny další položky včetně platů zaměstnancům, odvodů daní za jejich práci atd., amortizaci strojů a jakéhokoli zisku, pořád jsem na ceně cca 90 Kč za lahev. Z jednoduchého výpočtu mi vyplývá, že vyrobit sedmičku alespoň trochu kvalitního vína NELZE pod 100 Kč.

Samozřejmě neberu v potaz různé slevy a výprodeje, protože ty jsou spíše nástrojem obchodníka než vinaře. Pokud připočteme všechny další položky, aby to celé dávalo smysl a vinaři vůbec pokračovali ve své práci, poměrně snadno se dostaneme na těch na začátku zmíněných 150 až 200 korun za lahev. Osobně si myslím, že to ještě pořád není ta hranice, kde vás víno (možná na pár výjimek) začne opravdu bavit.

Spekulovat nad tím, proč přesto někdo dokáže prodávat víno pod stokorunu, je prací pro někoho jiného. Já vidím za kvalitními víny obrovské odhodlání vinařů a dalších lidí, lopotících se na strmých svazích, zavěšení na lanech, kdy ručně sbírají hrozny v místech, kam se žádný stroj nedostane. Vidím třídící pásy, kde sedí deset lidí a starají se o to, aby do lisu dorazily opravdu jen ty zdravé a vyzrálé hrozny. Vidím lidi v zimě zapalovat mezi keři ohně, aby zabránili jejich omrznutí. Vidím vinaře obětovat celou úrodu a roční práci, aby kvůli nižší kvalitě neutrpěla jejich pověst. Vidím…

Ale to je vlastně jedno. Jako všude, i na trhu s víny platí zákon nabídky a poptávky. Z něj vyplývá, že o výši ceny vždy rozhoduje zákazník. Protože pokud o zboží nebude za danou cenu zájem, budou muset obchodníci hledat cesty, jak jej učinit pro klienty zajímavějším.
A zase bude na nás se rozhodnout, zda toužíme po vyšší kvalitě, po nižší ceně, nebo jejich nejzajímavějším poměru…

Patříte-li k lidem, kteří se řadí do poslední skupiny, tedy preferujete vína s nejzajímavějším poměrem kvality a ceny, je vineval přesně tím, co hledáte. Přidejte se k nám a dostávejte pravidelné tipy na báječná vína se zvýhodněnou cenou pro členy.

Autor článku: PLI