Víno jako lék aneb Dvě sklenky a do rána jste fit!

Již dlouhé roky se proslýchá, že víno je pro zdraví prospěšné. Vědecké poznatky však nikdy nejsou tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přiměřené množství vína může zdraví člověka asi opravdu posílit. Pokud jej ovšem někdo bude konzumovat přespříliš, může ho i zabít. Stejně jako spousta dalších příjemných věcí v životě. Zkrátka, všeho moc škodí…

Američané se v loňském roce dostali na první příčku ve spotřebě vína a poprvé za sebou nechali i Francouze. To je docela změna, vezmeme-li v úvahu, že ve Státech svého času vládla prohibice. Ve spotřebě na hlavu jsou sice Francouzi stále ještě před nimi, ale i tak v současné době představují Spojené státy největší trh s vínem na světě.

Je dost dobře možné, že za jejich „žízní po víně“ stojí stále rostoucí přesvědčení, že ve víně se skrývá nejen pravda, ale taky zdraví. Vše odstartoval roku 1991 pořad „60 minut“, který odvysílal reportáž o tzv. Francouzském paradoxu. Označuje se tak skutečnost, že Francouze navzdory jejich vysoké spotřebě nasycených tuků postihují (ve srovnání s jinými národy) kardiovaskulární onemocnění v podstatně menší míře. Pořad za hlavní pozitivní faktor označil červené víno a Američané si jej začali okamžitě hromadně ordinovat.

Lidé neustále hledají rychlou a jednoduchou cestu ke zdraví a dlouhověkosti. Tak prosté to ale není. Ne vždy existuje na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď. Vědci mluví jiným jazykem, než my obyčejní lidé. Používají vědecké metody, systematické pozorování, měření a experimenty, aby ověřili a vypilovali své hypotézy. To trvá celé věky.

Wine Spectator nedávno zveřejnil výsledky dvou lékařských studií. První výzkum se prováděl na 783 vzorcích moči starších mužů z Toskánska (nikdo netvrdí, že věda je atraktivní za všech okolností) a jeho účelem bylo zjistit, kolik resveratrolu (přírodního antioxidantu) přijímali v potravě. Tento polyfenol se vyskytuje v červeném víně, což byl nejpravděpodobněji zdroj, ze kterého jej zkoumaní muži mohli získat. V průběhu devíti let zemřelo více mužů se zvýšenou hladinou resveratrolu. Je tedy červené víno opravdu lék?

Druhá studie sledovala několik let výživu 7447 starších Španělů a zjistila, že ti, kteří konzumovali nejvíce potravin bohatých na polyfenoly, včetně červeného vína, trpěli méně kardiovaskulárními potížemi a měli nižší riziko úmrtí. Poněkud matoucí, že? Dost na to, abychom si nalili.

Oba výzkumy jsou založeny na pozorování. Provádějí průzkum a dávají do souvislostí životní styl, stravovací návyky a zdraví respondentů. V průběhu desítek let byla provedena řada výzkumů, které prokázaly, že umírněná spotřeba alkoholu má příznivý vliv na kardiovaskulární systém. Existují rovněž studie, které dokazují, že speciálně červené víno snižuje riziko onemocnění srdce, cukrovky, demence a některých druhů rakoviny (bylo ovšem také ověřeno, že alkohol riziko výskytu určitých druhů rakoviny zvyšuje, což platí zejména o rakovině prsu).

Nikdo vlastně neví, za co může nebo nemůže červené víno. Lidé, kteří ho pijí v rozumném množství, mívají obvykle také lepší životosprávu. Aby mohli vědci s jistotou tvrdit, že víno je zdraví prospěšné, potřebují zjistit, jaké látky obsahuje a jak tyto látky na lidské tělo působí. Výzkumníci provedli řadu laboratorních testů a zjistili, že zvýšení příjmu resveratrolu mělo na zdraví příznivé účinky - u myší. Výsledky týkající se lidí tak přesvědčivé nebyly.

Tak to prostě s resveratrolem je - ještě ani zdaleka nelze tvrdit, že bychom věděli, jak víno a jeho složení ovlivní naše tělo. Má tedy smysl podrobovat víno a jeho účinky vědeckému zkoumání? Určitě ano. Kterýkoliv vědec vám potvrdí, že za každým větším pokrokem jsou léta výzkumů, pokusů a omylů.

A my si zatím můžeme v klidu vypít jednu dvě skleničky (není-li náš lékař vyloženě proti) a dál si pročítat vědecké studie o tom, jak je víno zdraví prospěšné. Každý experiment nám totiž může pomoci pochopit, jakéže tajemství se ve sklence vína skrývá…

Zdroj: WineSpectator; Překlad: JDV